Po statečném boji se zákeřnou nemocí nás opustil ve věku 41 let Albrecht Smuten – talentovaný umělec a tvůrce, který dal život komiksovým kočkám Pac & Pussy, temným stripům Terapie masem i knize Kokoti z reklamky, jež s břitkým humorem odhaluje zákulisí marketingu. O své nemoci mluvil otevřeně, s typickou ironií, humorem a nadhledem, jaký měl jen on v knize Kapitán Chemo. Odešel tak poměrně mladý člověk plný humoru, nápadů a energie, který se nebál zábavně a s nadhledem psát o svém boji se smrtelnou nemocí. Více se dočtete v článku na CNN Prima News.
V eseji „Odvaha být přítěží. Je eutanazie důstojná?“ se Tereza Matějčková zamýšlí nad rostoucí podporou eutanazie ve společnosti, kterou schvaluje přes 70 % Čechů včetně prezidenta Petra Pavla. Upozorňuje tak na trend, kdy se eutanazie stává preferovaným řešením pro ukončení utrpení, a zmiňuje, že v některých evropských zemích, jako je Německo či Velká Británie, dochází k postupné legalizaci asistovaného umírání. Matějčková však vyzývá i k zamyšlení nad tím, jak se stavíme k životu a utrpení.
Dlouhověkost se v roce 2025 stává dosažitelným cílem díky pokročilým biotechnologiím, personalizované medicíně a inovativním wellness přístupům. Článek ve Forbes Life zdůrazňuje, jak se moderní věda propojuje s tradičními metodami péče o tělo a mysl. Od genetických terapií přes pokročilou výživu až po technologicky vyspělé spánkové optimalizátory – trendy v oblasti longevity ukazují, že prevence a personalizace budou hrát klíčovou roli v našem zdraví. Kromě medicínských inovací se mění i přístup k duševní pohodě a regeneraci. Biohacking, mindfulness a adaptogenní strava se dostávají do popředí, stejně jako nové metody práce s cirkadiánními rytmy. Přečtěte si celý článek a zjistěte, jaké kroky můžete udělat pro svou vlastní dlouhověkost.
„Prezident zmínil, že nechce, aby byl jeho život prodlužován za cenu ztráty kvality. Podobný názor vám řekne mnoho pacientů, ale pro každého přitom znamená kvalita života něco jiného,“ říká k opakované podpoře eutanazie z úst Petra Pavla přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Kateřina Rusinová. Celý rozhovor vyšel na serveru Aktuálně.cz:
Miami Beach se chce stát další „modrou zónou“ – místem, kde lidé žijí déle a zdravěji. Město plánuje zavést principy, které podporují dlouhověkost, jako jsou přirozený pohyb, zdravá strava, smysl života a silné sociální vazby. Tento ambiciózní projekt má za cíl nejen prodloužit život obyvatel, ale také zlepšit jeho kvalitu. „Modré zóny“ jsou známé po celém světě jako regiony s nejvyšší koncentrací lidí, kteří se dožívají nadprůměrného věku. Více o „modrých zónách“ se můžete dozvědět na Netflixu v dokumentárním seriálu Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón. Miami Beach se chce připojit k tomuto elitnímu klubu díky promyšlenému přístupu k veřejnému zdraví a životnímu stylu. Více o této iniciativě se dočtete v článku na NY Post.
Hospodářské noviny odstartovaly nový podcast zaměřený na téma longevity, tedy na prodlužování kvalitního života. Do prvního dílu byl pozvaný Jan Černý, biolog a výzkumník a nositel Ceny za rozvíjení lásky k vědě od Nadace Neuron, který se zabývá fungováním mitochondrií – někdy je nazýváme buněčnými elektrárnami. V rozhovoru kromě jiného přibližuje, jak chránit mitochondrie před poškozením a jaké kroky mohou vést k dlouhověkosti. Podcast nebo video je zde:
Blanka Hašková se věnuje především vlasovému designu, zároveň je však autorkou knihy Smrti naproti, kde téma smrti přibližuje empaticky z pohledu svých zkušeností s umíráním blízkých. „Pokud se kniha stane pomocníkem vám všem, kteří se odhodláte vést rozhovor o posledních věcech lidských sami se sebou i se svými blízkými, budu ráda,“ říká ke knize na jejím webu. V rozhovoru pro DVTV vysvětluje důvody, proč se knihu rozhodla napsat.
Představte si svět, kde smrt nemusí být nutně koncem, ale jen přechodnou fází. Německý start-up nabízí zajímavou službu za 200 000 dolarů, která spočívá ve zmrazení těla po smrti s nadějí, že budoucí technologie vás dokáže oživit. Proces zahrnuje nahrazení tělních tekutin kryoprotektivními látkami, které zabraňují poškození ledovými krystaly, a uložení těla do specializovaných kryonických zařízení. Podle detailního článku na BBC Future se tato společnost zaměřuje na zdokonalení procesu „suspendované animace“. Kritici však upozorňují na technologické, etické a právní otázky, které tato metoda vyvolává. Je takový druh hybernace cestou k překonání smrtelnosti, nebo pouze iluzí budoucnosti? Čtěte více v originálním článku BBC:
Životní cíl Bryna Johnsona je ambiciózní: chce překonat proces stárnutí a dosáhnout biologické nesmrtelnosti. Svou misi prezentuje v dokumentárním filmu Don’t Die: The Man Who Wants to Live Forever, který na začátku ledna uvedl Netflix. Co nám Bryan Johnson chce vlastně sdělit?
Johnson investuje přibližně 2 miliony dolarů ročně do svého zdraví a experimentálních metod, které mají zvrátit jeho biologický věk. Film pak podrobně líčí denní rutiny, které Bryan Johnson pravidelně podstupuje, ale také svou biohackerskou filozofii. Je totiž přesvědčen, že lidské tělo je stroj, který lze vyladit, optimalizovat a hackovat pomocí vědy a technologií.
Johnson dodržuje přísnou veganskou dietu s přesně 1 950 kaloriemi denně a konzumuje více než 50 různých doplňků stravy. Jeho dny jsou strukturované, zahrnují intenzivní cvičení a dodržování spánkového režimu na minutu přesně. Kromě toho podstupuje experimentální lékařské zákroky, které jsou v počátečních fázích výzkumu, jako jsou plazmatické transfúze od svého syna nebo genová terapie zaměřená na zvýšení produkce follistatinu, proteinu spojeného s růstem svalů, záněty a plodností.
Přestože film působí poměrně oslavně a je zaměřen hlavně na Johnsonův výklad a příběh hledání nesmrtelnosti, divákům dokáže nabídnout spousty otázek týkající se života a nesmrtelnosti: Je celé téma longevity, tedy snahy o prodlužování života, jen experimentem na pomezí technologie a člověka? Má takový rutinní život, co žije Bryan Johnson, vůbec smysl? Má se radost ze života omezit jen na datové měření pokroků ve vašem těle? Proč vlastně žít věčně? Každopádně dnes Johnson vypadá mnohem lépe než před dvaceti lety, kdy byl mladý doopravdy. Zkuste se podívat a rozhodněte sami.
Jaké jsou nejnovější pokroky týkající se zpomalování stárnutí a regenerace těla? Vědci se zaměřují například na senolytika, látky, které cílí na odstraňování poškozených a zestárlých buněk. Hromadění těchto buněk může přispívat k řadě zdravotních problémů spojených s věkem a jejich eliminace by mohla prodloužit život a zlepšit kvalitu života ve stáří. I když jsme od běžného využívání nejspíš ještě daleko, běžného využití nejasný, prvotní studie na lidech přináší pozitivní výsledky. Zde je přehled dalších oblastí výzkumů:
