Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres se věvuje nejen osvětě a destigmatizaci psychedelik v české společnosti, ale také přípravě odborných studií. „Velký potenciál si slibujeme v léčbě poruch příjmu potravy, úzkostí, obsedantně-kompulzivních poruch nebo ADHD, v budoucnu možná i Alzheimera. Klinické studie navíc ukazují, že psychedelika mohou pomáhat i při léčbě závislosti na alkoholu, nikotinu a opioidech,“ říká o pozitivních dopadech psychedelik Jana Bednářová, ředitelka Psyres. Jak si v současnosti výzkum stojí a kdy by mohly být psychoterapie s látkami jako psilocybin nebo MDMA běžně dostupné v Česku? Více v rozhovoru:
V novém vydání týdeníku Echo v rubrice Echo Salon se diskutuje o nesmrtelnosti, nadčlověku, letech na Mars a o tom, zda to všechno přežijeme. Mezi diskutujícími jsou expertka na AI Dita Malečková, literární historik a odborník na sci-fi Ivan Adamovič, spisovatel Petr Stančík a také zástupce naší redakce. Část diskuze je ke zhlédnutí zde:
Damien Hirst, proslulý svými odvážnými zkoumáními smrti a pomíjivosti, opět přivedl diváky k hlubokému zamyšlení. Jeho výstava The Weight of Things, která proběhla v MUCA v Mnichově od října 2023 do března 2024, stavěla do popředí nevyhnutelnost konce a fyzickou přítomnost smrti. Formy zalité v pryskyřici, ikonické vitríny s preparovanými zvířaty a struktury rozkladu přenesly smrt do sféry estetiky a nutili návštěvníka konfrontovat vlastní smrtelnost. Damien Hirst se proslavil nejen svými ikonickými díly se zvířaty ve formaldehydu, ale také diamantovou lebkou For the Love of God (2007). Tato lebka, vytvořená z platiny a osazená 8 601 diamanty včetně centrálního růžového diamantu na čele, je fascinující reflexí smrti, luxusu a pomíjivosti. Dílo bylo původně oceněno na 50 milionů liber a svého času se řadilo mezi nejdražší umělecká díla, která kdy byla prodána, i když detaily prodeje zůstaly nejasné.
Čtyřiadvacetiletá Noelia ze Španělska, která po neúspěšném pokusu o sebevraždu v roce 2022 zůstala upoutána na invalidní vozík, usiluje o právo na eutanazii. Navzdory tomu, že regionální vláda Katalánska její žádost podpořila na základě posudku komise pro eutanazii, její otec, podporován katolickou organizací Abogados Cristianos, podal právní námitku, čímž proces zablokoval.
Vědci z Korejského institutu KAIST přišli s objevem, který by mohl změnit způsob, jakým se léčí rakovina. Vyvinuli technologii, která dokáže přeměnit buňky rakoviny tlustého střeva zpět na zdravé, aniž by je zničila. Tento převratný přístup, na němž pracoval tým pod vedením profesora Kwang-Hyun Cho, se výrazně liší od současných léčebných metod. Namísto agresivního ničení rakovinných buněk, které často přináší vedlejší účinky a riziko návratu nemoci, vědci hledají způsob, jak je přimět k „návratu do normálu“. Více se dočtete v tomto článku:
Madonna (66) se ve svém novém projektu Funeral Rites vrací ke ztrátě matky v dětství. „Když jsem byla dítě, zemřela mi matka. Vidět její krásnou tvář v otevřené rakvi a políbit její červené rty na rozloučenou ve mně zanechalo strašidelnou vzpomínku, hlubokou touhu a strašný strach z opuštění,“ přiznává Madonna v krátkém filmu, který je součástí umělecké spolupráce s fotografem Stevenem Kleinem a magazínem CR Fashion Book, a v němž se prolínají prolínají témata smrti, zármutku, opuštění a spirituality.
První z Britských ostrovů, konkrétně Ostrov Man, míří k legalizaci práva na smrt. Návrh prošel už prvním čtením v parlamentu a ačkoliv je Ostrov Man samosprávným celkem nezávislým na Spojeném království, tento krok přichází v době, kdy Britové také intenzivně debatují o uzákonění asistovaném umírání. Více na BBC:
Pro Gertrúdu Čápovou je longevity spíše životní filozofií pro moudré nebo pomalé stárnutí spíše než to, že se z toho stal určitý brand, který přitahuje k tomu, aby si lidi koupili nějaké produkty. Podívejte se na rozhovor s lékařskou a alergoložkou s praxí ve Švýcarsku.
Nová studie publikovaná v časopise Nature Aging ukazuje, že překročení určité velikosti nukleolu (jadérka – důležité struktury uvnitř buněčného jádra) může být klíčovým faktorem vedoucím k buněčné smrti. Vědci zjistili, že jakmile nukleolus dosáhne kritického prahu, dochází k narušení jeho stability, což vede k postupné genomové nestabilitě a nakonec ke zkrácení životnosti buňky. Zjištění mají významné dopady na pochopení stárnutí a nemocí spojených s genomovou nestabilitou, jako je rakovina. Pokud by bylo možné tento mechanismus ovlivnit, vědci by pak mohli zpomalit degenerativní procesy v buňkách nebo dokonce vyvinout nové terapeutické přístupy k léčbě onemocnění spojených se stárnutím.
Nový výzkum ukazuje, že smrt může být evoluční strategií podporující přežití. Smrt čeká na vše živé. A když přijde, organismy se rozloží, načež jejich stavební dílky využijí jiné organismy. Například bakterie Escherichia coli po smrti uvolňují enzymy, které rozkládají jejich buňky na živiny, z nichž těží geneticky spřízněné bakterie. Tento jev naznačuje, že smrt není jen koncem, ale aktivním mechanismem přírodního výběru. Objev poskytuje nový pohled na smrt jako evoluční nástroj. Podle vědců se tyto procesy vyvinuly k podpoře přežití druhu, což by mohlo mít význam pro léčbu infekcí nebo potravinářské technologie.
