Nejvyšší věk, kterého se kdy člověk ověřeně dožil, je 122 let. Šlo o Jeanne Calmentovou (1875 – 1997). Dlouhověkost měla v rodině, většina jejích předků se prý dožila v rozmezí 85 až 100 let. V roce 1888 se jako třináctiletá setkala s Vincentem van Goghem. Pocházela ze zajištěné rodiny a provdala se za svého bratrance z druhého kolene, bohatého muže, s nímž měla jen jedno dítě (dceru, která paradoxně zemřela mladá na zápal plic a zanechala po sobě syna, kterého pak vychovávala právě Jeanne). Jeanne nikdy v životě nepracovala, měla služku a věnovala se hlavně svým koníčkům jako tenis, cyklistika, plavání, opera či hra na piano. V roce 1965, kdy jí bylo 90 let a byla již bez dědiců, uzavřela kupní smlouvu na prodej svého domu. Kupujícím se stal 47letý právník André-François Raffray, který se zavázal ponechat ji tam dožít a vyplácet jí až do její smrti každý měsíc částku 2 500 franků.
Po třiceti letech marného čekání na svůj dům zemřel jako první Raffray, a to v roce 1995 v 77 letech na rakovinu. V platbách Jeanne pak pokračovala jeho manželka. Celkem Calmentové vyplatili více než dvojnásobek hodnoty jejího domu. Zlí jazykové tvrdí, že biologický věk Jeanne byl ve skutečnosti nižší, protože se vydávala za svou matku, aby nemusela platit dědickou daň, která byla tenkrát ve Francii velmi vysoká. Ale proč kazit dobrou historku pochybami! „Stáří žádného jiného člověka nebylo tak důkladně prozkoumáno jako v případě Jeanne,“ namítá ředitel výzkumu v Národním institutu zdraví a lékařského vývoje, který se v devadesátých letech podílel na vyšetření Jeanne a potvrzení jejího věku.
Vozítko Perseverance zaznamenalo na Marsu nález, který vědci označují za dosud nejsilnější důkaz možného dávného života. V červenci 2024 odebral vzorek horniny nazvané Cheyava Falls v oblasti Bright Angel v kráteru Jezero. Ve vzorku vědci našli minerály vivianit a greigit. Tyto minerály na Zemi často vznikají, když bahno reaguje s organickou hmotou. Navíc byly zjištěny látky jako organický uhlík, fosfor a železo v oxidované formě, které by mohly být součástí metabolismu mikroorganismů. NASA zdůrazňuje, že zatím nejde o potvrzení života. Nález je označován jako potenciální biosignatura, tedy stopa, která může, ale nemusí mít biologický původ. Geologické procesy by mohly vytvořit podobné struktury i bez účasti živých organismů. Pokud by se ale potvrdilo, že minerály vznikly biologickou cestou, znamenalo by to, že Mars před 3,2 až 3,8 miliardami let skutečně hostil podmínky pro život.
AI konverzace se staly tak osobními, že pro někoho mohou být psychologicky nebezpečné. Lidé, kteří si psali s ChatGPT nebo jiným chatbotem, popisují, jak je algoritmus přesvědčil, že mezi nimi a strojem existuje „společné vědomí“. V jednom extrémním případě personalista Allan Brooks začal věřit, že společně s AI vytvořili revoluční matematickou teorii. Trvalo 300 hodin a tisíce stran textu, než si uvědomil, že jde o blud; pomohlo mu, že konkurenční chatbot odmítl jeho představy a připomněl realitu. Další uživatel z Kalifornie upadl do podobného stavu. S AI vytvořil filosofický traktát o kvantových hrách a subjektech vědomí. Konverzace jej odtrhla od okolního světa a trvalo mu téměř šest týdnů, než se z psychického stavu vymanil. Psychologové mluví o tzv. AI psychóze, stavu, kdy uživatelé přebírají iluzi, že stroj s nimi skutečně sdílí myšlenky. Roli hraje fakt, že chatboti mají tendenci souhlasit a podporovat uživatelovy představy, i když nejsou reálné.
František Zámola z Healthy Longevity Clinic v Praze v rozhovoru s Petrem Márou zdůrazňuje, že zdraví se udržuje předvídavostí, ne reakcí. Prevence, počínaje od genetických testů, přes epigenetické analýzy, až po životní styl, je podle něj cesta, jak si neprodražit stáří. V rozhovoru zároveň doporučuje, aby medicína místo řešení následků raději eliminovala příčiny stárnutí. Podívejte se na celý rozhovor.
Podle nové predikce Ministerstev zdravotnictví a práce se počet lidí, kteří budou v Česku potřebovat zdravotní nebo sociální péči, zvýší ze současných 552 tisíc na 804 tisíc v roce 2035. Největší část nárůstu připadne na seniory, kteří budou odkázáni na pomoc doma. Počet klientů domácí péče má vzrůst z dnešních 373 tisíc na téměř 555 tisíc. Výrazně stoupne také poptávka po pobytových službách – z dnešních 98 tisíc klientů na více než 140 tisíc. Podle odhadů to bude znamenat potřebu navýšit kapacitu lůžek ve zdravotnických a sociálních zařízeních z 75 tisíc na 108 tisíc. Strategie upozorňuje i na dopady na pracovní trh: už dnes chybí v sociálních službách desítky tisíc lidí a do roku 2035 se tento nedostatek ještě prohloubí. Přibývat budou i případy, kdy péče o blízké dopadne na rodiny a jejich schopnost skloubit zaměstnání s každodenní péčí.
Je apokalypsa blízko? Muž jménem Mojžíš, hebrejsky Moše, sestoupil z hory Sinaj a našel nevěrné, kterak se zlatému teleti klaní – i nařídil pobít ty modláře. Takto byli mamonáři smeteni v Bibli, na stejném místě se však nyní „vyrojili“ noví. Na jednom z nejposvátnějších míst světa buduje Egypt luxusní turistický resort, což budí kontroverze a vášně. Beduíni byli dokonce nuceni vynést těla z hrobů na hřbitově, aby uvolnili místo novému parkovišti.
Advokátka Tereza Bártová v rozhovoru pro nadaci Dobrý anděl upozorňuje, že sepsání závěti i dříve vysloveného přání přináší především vnitřní klid. Člověk si díky nim může být jistý, že jeho přání i majetek budou v rozhodujících chvílích respektovány a že se předejde nedorozuměním mezi blízkými. Právě jasně formulovaná a včas připravená dokumentace podle ní pomáhá rodinám zvládat těžké situace s větší jistotou. Zároveň umožňuje, aby se pozůstalí mohli soustředit na podstatné věci. „Určitě je užitečné myslet na tyto věci i v době, kdy jsme zdraví. Právě tehdy máme možnost v klidu a s rozvahou promyslet, co je pro nás důležité, a sepsat to. Když už člověk onemocní nebo se dostane do krizové situace, bývá pozdě a rozhodování je mnohem složitější,“ zmiňuje v rozhovoru.
Když se řekne „střední věk“, většina z nás si představí, že život je teprve v půli cesty. Podle výzkumů vnímání ale realita vypadá jinak. Ve čtyřiceti letech máme za sebou už více než čtyři pětiny prožitého života a před sebou jen asi 18 %. Nejde přitom jen o biologii, ale o vnímání času, který nám zbývá. A tedy o energii, zdraví, schopnost objevovat nové věci a tvořit vztahy. Střední věk by neměl být bodem stagnace, ale okamžikem pro přehodnocení priorit. Jak chcete naložit se zbytkem svého času? Vždyť z hlediska vnímání je polovina našeho času na Zemi pryč, už když je nám 10 let! Vítejte v logaritmickém pekle stárnutí.
Ve Spojených státech zemře na komplikace spojené s těhotenstvím a porodem podstatně více žen než v jiných vyspělých zemích – 19 úmrtí na 100 000 živě narozených dětí, zatímco v Kanadě, Spojeném království či Jižní Koreji je toto číslo méně než poloviční. Alarmující je především skutečnost, že většině těchto tragédií lze předejít. Jedná se především o selhání systému, nedostatek porodnické péče v některých regionech, strukturální nerovnosti a také podcenění standardizace zdravotnických postupů. Amerika se tak ocitá v paradoxní pozici: disponuje špičkovou medicínou i technologiemi, a přesto v otázce bezpečného mateřství oproti jiným zemím zaostává.
Na vojenské přehlídce v Pekingu věnované 80. výročí konce druhé světové války zachytily neztlumené mikrofony soukromou debatu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin‑pingem. Místo diplomatických frázi totiž probrali poněkud neobvyklé téma: možnost dosáhnout nesmrtelnosti díky pokrokům v biotechnologiích, které umožňují neustálé transplantace orgánů, a prý dokonce prodloužení lidského života až na 150 let. Je fascinující, že nejmocnější lidé planety neplánují jen geopolitické aliance. To, co působí jako úryvek z dystopického románu, připomíná, jak chutná moc.
