Dne 21. dubna 2025 zemřel ve věku 75 let profesor MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. – významný český popularizátor psychiatrie, pedagog, autor mnoha odborných knih, zakladatel a první a emeritní ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví. Jeho celoživotním tématem bylo propojení duševního zdraví a umění, za zmínku však stojí i jeho osobní vztah ke smrti, se kterým se v období pandemie v roce 2020 svěřil privátnímu časopisu MINT. Čest jeho osvětové činnosti a památce!

„Mnozí mi vyčítají jistou lehkomyslnost, ale nemůžu se přinutit, abych sám sebe strašil. Umřu, no a co. Zažil jsem to při nouzovém přistání v letadle, kdy jsem si představil, že za půl hodiny budeme všichni mrtví. Rozhostil se ve mě naprostý mír v duši, vycházející z vědomí, že jsem celou nekonečnost neexistoval, teď chvilku existuji a zase další nekonečnost existovat nebudu. Tak o co jde? Čeho se bojím, jsou muka, utrpení, mučení, přežívání na hadičkách a přístrojích. Ale že nebudu, mi nevadí.“

V loňském roce mu Nadace Neuron udělila Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě.

Co znamená žít dobře podle papeže Františka? Nejde jen o úspěch, peníze nebo splněné plány. Několik měsíců před svou smrtí zmínil papež František pro argentinský časopis Clarin své postřehy o dobrém životě a shrnul je do deseti rad. Jsou překvapivě prosté, ale platné pro každého, kdo hledá cestu k větší lidskosti, klidu a opravdovosti. Tady jsou:

  1. Žij a nech žít.
  2. Rozdávej se druhým.
  3. Žij podklidně.
  4. Nezapomeň si někdy hrát.
  5. Prožívej neděli v rodinném kruhu.
  6. Pomáhej mladým lidem najít práci.
  7. Chraň přírodu.
  8. Rychle zapomínej na křivdy.
  9. Respektuj ty, kteří smýšlejí jinak.
  10. Aktivně usiluj o mír.

https://www.vira.cz/texty/clanky/10-rad-papeze-frantiska-pro-dobry-zivot

​Příběh čtrnáctiletého Sewella Setzera z Floridy, který se zamiloval do chatbota a následně spáchal sebevraždu, je tragickým varováním před nebezpečím, které může představovat hluboké citové připoutání k umělé inteligenci. Sewellova matka nyní žaluje technologického giganta, jehož platforma hostila chatbota, s nímž její syn navázal intenzivní vztah. Tato událost zdůrazňuje potřebu důkladného dohledu nad interakcemi mezi mladistvými a AI, a také nutnost otevřeného dialogu o emocionálních rizicích spojených s technologiemi.​ Je nezbytné, aby mladí lidé chápali, že AI nemá lidské emoce a vztahy s ní nemohou nahradit skutečné mezilidské interakce. Rodiče, pedagogové a vývojáři technologií by měli spolupracovat na vytváření bezpečného prostředí, které podporuje zdravý vývoj a chrání před potenciálními psychickými hrozbami spojenými s digitálním světem.

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/smrtici-laska-k-chatbotovi-dil-i-teenager-se-zamiloval-do-umele-inteligence-pak_2504180600_ako#transkripce

Ondřej a Katarína Vlčkovi se rozhodli prolomit jedno z největších společenských tabu – otevřeně hovoří o smrti dětí a potřebě důstojné paliativní péče. Prostřednictvím své nadace investovali 1,5 miliardy korun do vybudování Centra dětské komplexní péče s paliativním přístupem na pražské Cibulce, které má začít fungovat příští rok. Cílem je nabídnout rodinám nevyléčitelně nemocných dětí prostor, kde mohou prožít poslední chvíle společně, s respektem a bez zbytečného utrpení. Ondřej, bývalý ředitel Avastu, přiznal, že ho k filantropii inspirovaly zkušenosti z mládí a touha dát smysl svému majetku. Společně tak přinášejí nový pohled na konec života jako na okamžik, který si zaslouží stejnou péči a pozornost jako jeho začátek.

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-hraci/811163/manzele-vlckovi-vlozili-miliardy-do-pomoci-nemocnym-a-rikaji-i-smrt-ditete-muze-byt-ulevna.html

V pořadu Českého rozhlasu Plus „Pro a proti“ se střetly dva zásadně odlišné pohledy na legalizaci eutanazie. Biolog a filozof Stanislav Komárek se vyslovil pro její uzákonění. Podle něj se z práva na život v moderní medicíně často stává povinnost žít za každou cenu, i když už to nedává smysl. Psycholog Martin Loučka naopak varoval před zavedením eutanazie jako nebezpečným krokem, který by mohl vést k tragickým následkům, a místo toho zdůraznil potřebu kvalitní paliativní péče. Ačkoliv podle průzkumů by přibližně 70 % Čechů zavedení eutanazie podpořilo, experti volají po opatrnosti a důsledném nastavení pravidel. Společnost tak stojí na prahu zásadního rozhodnutí o tom, co znamená skutečná důstojnost v závěru života.

https://plus.rozhlas.cz/pravo-na-zivot-se-zmenilo-v-povinnost-vyzyva-komarek-k-povoleni-eutanazii-loucka-9452350

Daniel Kahneman, izraelsko-americký psycholog a nositel Nobelovy ceny za ekonomii, zemřel 27. března 2024 ve věku 90 let asistovaným sebeusmrcením ve Švýcarsku. Tato informace byla zveřejněna až v březnu 2025. Ve svém posledním e-mailu uvedl, že věří, že „miserie a ponižování posledních let života jsou zbytečné“ a že se rozhodl jednat podle této víry. Navzdory tomu si stále užíval života, čelil zhoršujícímu se zdraví, včetně selhávání ledvin a častějších mentálních výpadků. Jeho rozhodnutí bylo ovlivněno i osobní zkušeností s demencí, kterou trpěla jeho manželka Anne Treisman.​ Kahnemanovo rozhodnutí vyvolalo diskusi o důstojnosti a autonomii na konci života. Jeho kolegové a přátelé, včetně behaviorálního ekonoma Richarda Thalera, ho označili za „giganta v oboru“ a zdůraznili jeho přínos k pochopení lidského rozhodování.

https://www.nytimes.com/2025/04/14/opinion/daniel-kahneman-death-suicide.html?unlocked_article_code=1._04.Undh.iVVOdR54iERe&smid=nytcore-ios-share&referringSource=articleShare

Psycholog Martin Loučka, zakladatel Centra paliativní péče, v rozhovoru pro Flowee.cz přibližuje své zkušenosti s doprovázením lidí na konci života. Kromě jiného upozorňuje, že vědomí vlastní konečnosti nás může vést k hlubšímu prožívání přítomnosti a k přehodnocení životních priorit. „Často slýcháme, že blízkost smrti přináší hlubokou moudrost – ale já bych to možná trochu upřesnil. Z mé zkušenosti spíš platí, že blízkost smrti přináší příležitost k určitému vnitřnímu růstu. Ne každý ji využije a rozhodně to není snadné, ale ta možnost tu bezpochyby je.“

https://www.flowee.cz/psychologie-a-vztahy/15192-smrt-jako-ucitelka-zivota-blizici-se-konec-nas-muze-naucit-zit-naplno-rika-psycholog-paliativni-pece

Dlouhověkost, kdysi okrajové téma vědeckých konferencí a sci-fi literatury, se dnes stává seriózní součástí veřejného diskurzu. V novém podcastu Nesmrtelný otevírá moderátor Petr Šimůnek s investorem Václavem Dejčmarem a lihovarníkem Martinem Žufánkem debatu o tom, jak stárnout pomaleji, žít déle a přitom si uchovat smysluplný život. První epizoda nabízí přehled aktuálních trendů v oblasti longevity – od biohackingu a měření biologického věku po výměnu krevní plazmy či nové přístupy ke zdraví, které balancují na pomezí vědy a osobní filozofie. Rozhovor se zároveň nevyhýbá ani dalším otázkám: Proč je stárnutí považováno za porážku? Jakou roli hraje ve společnosti smrt? A co vlastně znamená dobře žít, když máme šanci žít výrazně déle?

Doktor na tripu je dokumentární film o cestě vědců z Národního ústavu duševního zdraví mezi amazonskou komunitu Huni Kui, kde se rozhodli zkoumat účinky ayahuascy na mozek, a o nových přístupech v léčbě duševních onemocnění, která během života zažije v nějaké formě každý čtvrtý člověk. Dokument sleduje mezinárodní tým pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka a popisuje konkrétní úspěchy využití psychedelických látek při léčbě deprese. Uslyšíte i příběhy pacientů, kteří se rozhodli podstoupit tuto inovativní terapii. Režisérem je David Čálek, známý svými dokumenty jako Nebe peklo či Cesta vzhůru, a vznik díla mj. podpořila Nadace Neuron a  Nadační fond pro výzkum psychedelik. Premiéra je 11.4. v kině Vzlet v Praze. A protože je vyprodáno, zde jsou další projekce s debatami:

13. 4. – Praha, Vzlet
15. 4. – Ostrava, Cinestar
13. 5. – Hradec Králové, Bio Central
21. 5. – Brno, Kino Art

To top