V Longevity podcastu Hospodářských novin se mluví o chladové terapii jako o „longevity hacku“, tedy nástroji prodlužování života. Trenér otužování David Vencl popisuje, jak může chladová terapie posílit nejen imunitu, ale i dlouhověkost. Důležité přitom je po ledové koupeli se neoblékat. „Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká.
Zdeněk Kalvach, český průkopník moderní geriatrie, v rozhovoru pro Neovlivní.cz bourá zastaralé představy o stáří. Místo zaškatulkování do kategorie postupně degenerujícího organismu nás zve, abychom přijali pojem zralá dospělost – fázi života, která má svá specifika, ale rozhodně není odsouzena k ústupu do ústraní. Kalvach zdůrazňuje, že mnohem větší překážkou než nemoc jsou obavy z pomíjivosti a strach, který si společnost vůči starším generacím pěstuje. Zároveň k dlouhověkosti říká: „Vážně nevím o ničem, co by reálně prodlužovalo život. A nevěřím, že by množství lektvarů, které někdo pije, krev, kterou si vymění, a vitaminy, které polyká a bilancuje, skutečně zlepšilo kvalitu, funkčnost a délku života.“
https://neovlivni.cz/geriatr-kalvach-nerikejme-tomu-stari/
Brianna Lafferty dlouhodobě trpí vzácnou neurologickou poruchou zvanou myoklonická dystonie, která vyvolává náhlé a silné svalové záškuby. Nedávno ji během jedné z atak lékaři prohlásili za klinicky mrtvou – byla bez životních funkcí celých osm minut, než se podařilo obnovit činnost srdce a mozku. „Najednou jsem se odpojila od svého fyzického těla. Nepamatuji si ani svou lidskou podobu,“ vypráví o svém zážitku, v němž zažila příval čisté energie a čisté lásky. Podle ní se během těchto osmi minut její vědomí „rozšířilo“ mimo čas i prostor. Vzpomíná si na „jasné světlo, které nebylo oslepující, ale přijímající a milující,“ a na pocit, že „čas přestal existovat“. Svůj zážitek shrnuje slovy: „Smrt je jen iluze. Tělo možná zemře, ale vědomí přetrvává.“
https://www.irishmirror.ie/news/world-news/i-died-8-minutes-what-35277579
Kanada patří mezi průkopníky v oblasti asistovaného umírání. Program MAiD (Medical Assistance in Dying) se stal symbolem respektu k autonomii člověka. Od svého zavedení v roce 2016 pomohl tisícům nevyléčitelně nemocných ukončit život důstojně a bez bolesti. Díky transparentnímu procesu, etickým komorám a rostoucí veřejné debatě se Kanada snaží najít rovnováhu mezi svobodou jednotlivce a ochranou zranitelných skupin. I citlivé případy, které se objevují v médiích, ukazují, jak důležitá je nejen možnost volby, ale i diskuse o jejím kontextu. Záměrem rozšířit MAiD i na pacienty s duševním onemocněním do roku 2027 Kanada otevírá jednu z nejodvážnějších konverzací současnosti o tom, co znamená utrpení, kde začíná soucit a jak definujeme důstojnost v moderní společnosti.
https://www.nytimes.com/2025/06/01/magazine/maid-medical-assistance-dying-canada.html
Česká poslanecká sněmovna tento týden učinila zásadní krok směrem k modernizaci psychiatrické péče – schválila možnost terapeutického využití psilocybinu pod lékařským dohledem. Tato látka, obsažená v některých druzích hub, je známá svými psychedelickými účinky, ale nově bude moci pomáhat pacientům trpícím těžkými depresemi, posttraumatickou stresovou poruchou nebo závislostmi. Dosud byl psilocybin legálně dostupný jen v rámci výzkumných studií, nově jej budou moci předepisovat psychiatři v certifikovaných zdravotnických zařízeních. Podle průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by ji doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 % Čechů. Tato změna přináší naději pro více než 700 tisíc pacientů s depresemi a úzkostmi v České republice, jejichž počet podle dat Svazu zdravotních pojišťoven kontinuálně narůstá.
Herec Jeremy Renner, který je známý z filmů jako Avengers, popsal, jak se po těžké nehodě dostal do stavu klidu a smíření, natolik hlubokého, že ho návrat k životu zklamal. V rozhovoru uvedl, že ve chvílích mezi životem a smrtí cítil pokoj, lehkost a spojení s něčím větším. „Je to obrovská úleva, to je vše, co mohu říct. Je to nádherná, nádherná úleva být oddělen od svého těla. Je to ten nejúžasnější mír, jaký si jen dokážete představit. Nevidíte nic jiného než to, co je ve vaší mysli. Jste atomy toho, kým jste, vaše DNA, váš duch. Je to nejvyšší dávka adrenalinu, ale ten mír, který s tím přichází, je nádherný. Je to tak magické.“ Nakonec byl naštvaný, že ho oživili a musel se vrátit do svého bolavého těla. Po přejití rolbou utrpěl více než 30 zlomenin, zkolabovaly mu plíce a došlo k vážnému poranění hrudníku. I přes intenzivní rehabilitace a operace přiznává, že psychicky byl návrat těžší než fyzická bolest.
Francouzští poslanci poprvé schválili návrh zákona, který umožňuje dospělým trpícím nevyléčitelnou nemocí a nesnesitelným utrpením legálně ukončit svůj život. Jde o zásadní milník v oblasti práva na důstojné umírání. A možná největší společenskou změnu od legalizace manželství pro všechny v roce 2012. Návrh prošel v Národním shromáždění poměrem 305 ku 199 hlasům. Zákon neobsahuje slova jako „eutanazie“ nebo „asistovaná sebevražda“, která by mohla vyvolávat kontroverze. Místo toho hovoří o „pomoci při ukončení života“ a stanovuje přísné podmínky. Nárok na smrtící preparát by měli mít pouze dospělí pacienti, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém stadiu a zažívají trvalé fyzické nebo psychické utrpení. Preparát si mohou podat sami – nebo jim jej může aplikovat zdravotník, pokud toho pacient není schopen. Prezident Emmanuel Macron, který po letech váhání návrh podpořil, označil schválení zákona za „významnou etapu“. Na síti X napsal: „S respektem k citlivým věcem, pochybnostem a nadějím se kousek po kousku otevírá cesta ke sbratření, v něž jsem doufal. S důstojností a humánností.“ Zákon nyní míří do Senátu, kde jej čeká další čtení a případné úpravy. Pokud projde i tam, vstoupí Francie do skupiny evropských zemí, které právo na asistovaný odchod ze života zakotvily do zákona – vedle například Nizozemska, Belgie nebo Španělska.
Poprvé v historii české politiky se téma asistovaného odchodu ze života dostalo do oficiálního volebního programu. Jedna z parlamentních stran slibuje předložit návrh zákona, který by umožnil eutanazii pro nevyléčitelně nemocné pacienty trpící nesnesitelnou bolestí. Návrh má být podložen přísnými podmínkami a důrazem na rozvoj kvalitní paliativní péče. Tento krok přichází v době, kdy většina české veřejnosti podle průzkumů podporuje zavedení eutanazie. Dosud se tématu věnovali spíše jednotlivci, a žádná politická strana jej reálně neprosazovala. Otevírá se tím prostor pro seriózní a dlouho odkládanou debatu o tom, jak v Česku přistupujeme ke konci života. Podpora eutanazie v české společnosti dlouhodobě převyšuje 70 %.
Z aktuálního průzkumu agentury Simply5 pro nadační fond Psyres vyplývá, že až dvě třetiny Čechů by souhlasily s legalizací psychedeliky asistované terapie, pokud by probíhala pod lékařským dohledem. Češi jsou tak mnohem otevřenější inovacím, než by se mohlo zdát. Důvěřují odbornosti, chtějí bezpečí a zajímá je nová šetrná léčba tam, kde konvenční postupy selhávají. Zároveň ale průzkum odhaluje obrovské informační vakuum. Většina populace psychedelika nikdy nevyzkoušela a více než polovina lidí neví, kam je zařadit. Právě proto Psyres — nadační fond pro psychedelický výzkum usiluje také o osvětu a důvěryhodné informování veřejnosti. Potenciál psychedelické terapie ve zdravotnictví je obrovský a cesta k němu vede přes fakta, výzkum a trpělivé vzdělávání.
„Dva ze tří Čechů souhlasí s dostupností psychedelik v léčbě a terapii, protože tyto látky umí zmírnit utrpení u pacientů, kde už nic jiného nezabírá. Obdobný počet Čechů podporuje uzákonění eutanazie. Neexistují snad žádná jiná témata, která mají tak zásadní podporu ve společnosti a která zároveň zákonodárci dlouhé roky zcela ignorují,“ říká Václav Dejčmar, předseda správní rady Psyres.
Vasektomie je drobný chirurgický zákrok, při kterém se muži přeruší nebo podvážou chámovody, čímž se trvale zabrání průchodu spermií a tedy schopnosti muže zplodit dítě. Mezi hlavní důvody, proč se muži pro tento zákrok rozhodují, patří trvalá forma antikoncepce. Někteří muži se k vasektomii uchylují i z širších důvodu, že vědomě nechtějí přispívat k přelidnění planety, nebo protože se rozhodli žít bez dětí a chtějí si toto rozhodnutí pojistit. „Jsem v životě šťastnější o samotě, zodpovědnost spojená s dítětem mě děsí,“ říká v rozhovoru v DVTV hudebník Vojtěch Libich, který vasektomii podstoupil ve 34 letech.