Včerejší konference WIRED Beyond 2024 kromě jiného hostila přednášku buněčného biologa Adama Obra s názvem Longevity: Návod na prodloužení nejlepších let našich životů. Zkraje nejprve vyvrátil upínání se k doplňkům stravy, které mám ve velkém vnucují prodejci i influenceři – z vědeckého hlediska totiž na jejich účinnost ještě nemáme žádná dlouhodobá data. Jádrem přednášky pak bylo doporučení tří věcí na prodloužení aktivního života. Za prvé: spát jako miminko – to neznamená přehnaně dlouho, ale kvalitně. Za druhé: hýbat se, co to jde. „Například cvičení hlubokého dřepu vám pomůže k tomu, abyste v osmdesáti letech pohodlně vstali ze záchoda.“ Jako třetí doporučení uvedl být v psychické pohodě a udržovat mezilidské vztahy. „Nezapomněl jsem na nějaké doplňky stravy?“ ptal se na závěr. „Ne, nezapomněl.“
Dnes hraje umělá inteligence stále větší roli v oblasti dlouhověkosti, přičemž trh s AI v medicíně má do pěti let narůst na 148,4 miliardy USD. Článek na Lifespan.io zkoumá klíčové oblasti, kde AI přináší pokroky. Patří mezi ně například analýza zdravotnických dat, diagnostika, objevování léků, a dokonce podpora duševního zdraví. V oblasti dlouhověkosti se AI uplatňuje v senolytických terapiích, genové terapii, imunoterapiích a personalizované péči zaměřené na dlouhověkost. Tyto technologie zrychlují výzkum, zlepšují přesnost léčebných metod a mají potenciál zásadně změnit náš přístup ke stárnutí a zdravotní péči.
Na serveru Seznam Zprávy rozebrali nedávno publikovanou studii v odborném časopise Nature Aging, věnující se limitům lidské dlouhověkosti a možnostem dalšího prodlužování života ve spolupráci s moderní medicínou. Vědci si zde kladli otázku, zda je reálné, že dnešní novorozenci budou běžně žít přes 100 let. Dle provedeného výzkumu se ukázalo, že zvyšování délky života, které probíhalo během 20. století díky lékařským pokrokům, se zpomaluje a že dosažení vyšší dlouhověkosti naráží na biologické limity. „Autoři práce své naděje vkládají do pokroku v medicíně. Podle jejich názoru by právě ten mohl prolomit biologické limity našeho těla. Což není zjevně nic jednoduchého, jak naznačuje dosavadní nedostatek pokroku.“ Jak píší autoři ve studii, další revoluce dlouhověkosti mohla vyžadovat nové metody zaměřené na biologické stárnutí, tedy geroterapie, které by zpomalily samotný proces stárnutí, namísto zaměřování se na léčbu jednotlivých nemocí. Studie tak doporučuje přesun pozornosti od tradiční medicíny k inovacím přímo zasahujícím do mechanismů stárnutí.
V tomto videu se dozvíte o fascinujícím světě genetiky přímo od odborníka. Genetik Eduard Kejnovský vás provede tím, jak geny ovlivňují naše životy, a vysvětlí základní principy genetických informací. Pokud vás zajímá, jak geny utvářejí náš vzhled, chování, zdraví a délku života, tak vás tento rozhovor rozhodně zaujme. A pokud se chcete do této oblasti ponořit hlouběji, tak si přečtěte knihu Tajemná řeč genů: Rozhovor s genetikem Eduardem Kejnovským od vědeckého novináře Carla Zimmera, který skvěle propojuje složité vědecké teorie s lidskými příběhy. Kniha vám poskytne hlubší pohled na to, jak geny ovlivňují nejen jednotlivce, ale i vývoj celých populací.
Zvířata, jako jsou sloni nebo ptáci, vykazují chování, které naznačuje smutek nad ztrátou blízkých. Například setrvávají u mrtvých nebo se chovají jinak po ztrátě člena skupiny. Krátký animovaný film od TED-Ed nás provede řadou příkladů a studií, zároveň připomíná, že zvířata mohou zažívat hluboké emoční stavy podobné lidským.
V listopadu proběhne online konference věnovaná tematice Psilocybinu, který je již v oblasti západního pobřeží amerických států legální. Dostupné výsledky ukazují na to, že psilocybin (ale i další psychedelika) může hrát významnou roli ve změně postojů ke smrti ve smyslu zmírnění strachu, úzkosti a posílení přijetí smrti. Zřejmé je také zmírnění psychických obtíží souvisejících s nevyléčitelným onemocněním, zejména deprese a úzkosti. Psychedelické látky by tak mohly nabídnout jedinečnou pomoc k důstojnému odchodu, kdyby byly zlegalizovány alespoň pro lékařské účely i u nás.
Petr Šrámek je český podnikatel a vizionář v oblasti technologií a dlouhověkosti. Je zakladatelem LongevityTech.fund, investičního fondu, který se zaměřuje na podporu startupů v oboru dlouhověkosti. Jeho fond investuje do technologií zaměřených na zlepšení zdraví a prodloužení lidského života, přičemž věří, že kombinace nových technologií a výzkumů přinese zásadní průlom v boji proti stárnutí. Petr Šrámek přijal naše pozvání a bude dalším hostem v podcastu Smrtelník.
Pokud vás zajímají současné trendy v oblasti zdraví a dlouhověkosti, tak v Praze máte možnost navštívit celodenní konferenci Health & Longevity Summit, která se bude konat 8. října 2024. Program bude zaměřen na prevenci různých onemocnění, moderní vývoj v medicíně, AI ve zdravotnictví a směry v oblasti longevity. Přednášet budou špičky české medicíny a odborníci na longevity. Konference se bude konat v Empire Hall ve Slovanském domě. Na místě bude i možnost nechat se vyšetřit. Akce se koná za účasti ministra zdravotnictví a pod záštitou Hospodářské komory a starostky městské části Praha 1.
Seznam Zprávy přinášejí poměrně obsáhlý článek o biohackingu, tedy o tom, jak můžeme prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu pomocí doplňků stravy, nejnovějších technologií a vědeckých poznatků. Přepisují se pravidla chápání zdraví, dlouhověkosti a lidských možností?
Smrtelník se věnuje krom tématu dobré smrti i dobrému a kvalitnímu životu. Longevity znamená žít delší a zdravější život. Jinými slovy se zabývá otázkou, jak vysokého věku se člověk dožije a jak si může v průběhu let udržet co nejlepší zdraví. Stárnutí probíhá už od početí, ale kdy začínáme skutečně stárnout? Podle nového výzkumu existují v životě dva okamžiky, kdy dochází k prudkému zrychlení tohoto jevu.
