Češi neradi mluví o smrti, a ještě méně o tom, co se stane s jejich majetkem, až jednou odejdou. Výsledkem je chaos, rodinné hádky a zbytečné právní tahanice. Startup Eterny se rozhodl tenhle problém rozseknout a přináší moderní řešení – digitální platformu, která lidem pomáhá přehledně uspořádat finance, připravit závěť a mít všechno pod kontrolou, ještě než přijde poslední zvonění. Zakladatelé Eterny věří, že klid v duši začíná dobře vyřešeným koncem. Jejich služba propojuje notáře, právníky i finanční poradce do jednoho uživatelsky přívětivého rozhraní. Smrt není tabu. Je to realita, na kterou se dá připravit chytře. Více informací najdete v tomto článku:
Jak by vypadal dům, který přežije generace a zároveň zůstane flexibilní a nadčasový? S myšlenkou nesmrtelné architektury přichází projekt Dům X, jehož betonová konstrukce je zároveň „hotová i nehotová“. Návrh se inspiruje starobylými pevnostmi v Kastilii a Portugalsku, snaží se být věčný, co nejvíce zapadnout do svého okolí a umožňuje různé úpravy, aniž by vznikal další stavební odpad. Více se dozvíte v článku na CzechCrunch:
Lidé mají možnost sepsat dokument, kterým určí, jak s nimi má být nakládáno v případě vážné nemoci nebo ve stáří. Tento právně závazný dokument, označovaný jako dříve vyslovené přání, umožňuje pacientům rozhodnout například o odmítnutí agresivní léčby nebo o podpoře paliativní péče. Nově si lidé budou moci takový dokument uložit i do svého mobilního telefonu, což usnadní jeho dostupnost v krizových situacích. O významu těchto dokumentů hovoří v článku i Karolína Sadílková z portálu Smrtelník, který se věnuje tématu smrti, umírání, kvalitního života a longevity. Odborníci v článku upozorňují, že jasně formulované přání může zdravotníkům usnadnit rozhodování a předejít situacím, kdy jsou lékaři nuceni jednat proti vůli pacienta.
Václav Dejčmar diskutuje se špičkovým očním chirurgem MUDr. Pavlem Němcem o tom, zda vidění – náš nejdůležitější smysl – může být nesmrtelné a nepodléhat stárnutí. Jak se vůbec stane, že se člověk v mládí rozhodne řezat někomu cizímu do oka? Jak funguje náš zrak? A dokážeme někdy nahackovat náš vizuální kortex, abychom mohli pokročilou virtuální realitu napojit rovnou do mozku?
MUDr. Pavel Němec je oční chirurg a zkušený oftalmolog s třicetiletou praxí, specializující se na chirurgii sítnice a sklivce, biologickou léčbu sítnicových onemocnění a refrakční chirurgii. Během své kariéry provedl desítky tisíc operací, přičemž stál u zavádění inovativních postupů v české oftalmologii, včetně terapie anti-VEGF či 3D operací.
Jako odborný asistent na 1. LF UK se věnuje výuce studentů i odbornému vzdělávání lékařů. Je autorem desítek odborných publikací a jeho monografie „Optická koherenční tomografie – Klinický atlas sítnicových patologií“ získala Cenu Předsednictva ČLS JEP za rok 2015 za nejlepší knižní publikaci v oblasti medicíny.
Ze svého slovníku při péči o pacienty vyrušil spojení, že „už to za to nestojí“ nebo „už to nemá cenu“. Aktuálně působí jako ředitel sítě očních klinik Lexum.
V rozhovoru zmiňujeme studii komparace vztahu zrakových funkcí, běžných životních aktivit a mortality, kterou najdete tady. Ztráta vidění podle ní představuje natolik zásadní snížení kvality života, že nakonec vede i k zásadnímu zkrácení doby dožití.
Podaří se někdy vědě udržet fukční lidské vidění déle než 120-130 let, což je doba, kterou si maximálně umí představit MUDr. Němec?
Představte si svět, kde smrt nemusí být nutně koncem, ale jen přechodnou fází. Německý start-up nabízí zajímavou službu za 200 000 dolarů, která spočívá ve zmrazení těla po smrti s nadějí, že budoucí technologie vás dokáže oživit. Proces zahrnuje nahrazení tělních tekutin kryoprotektivními látkami, které zabraňují poškození ledovými krystaly, a uložení těla do specializovaných kryonických zařízení. Podle detailního článku na BBC Future se tato společnost zaměřuje na zdokonalení procesu „suspendované animace“. Kritici však upozorňují na technologické, etické a právní otázky, které tato metoda vyvolává. Je takový druh hybernace cestou k překonání smrtelnosti, nebo pouze iluzí budoucnosti? Čtěte více v originálním článku BBC:
Nová aplikace Death Clock, vyvinutá společností Most Days, využívá umělou inteligenci k předpovědi data úmrtí na základě detailních informací o vašem životním stylu. Po zodpovězení otázek týkajících se pohlaví, věku, zdravotního stavu a návyků, jako je hladina cholesterolu, cvičení, příjem vody, stres, spánek či vztahy, aplikace odhaduje délku vašeho života a nabízí doporučení pro jeho prodloužení. Cílem aplikace není pouze šokovat, ale také motivovat uživatele ke zdravějšímu životnímu stylu. Od července si ji podle průzkumu společnosti Sensor Tower stáhlo přes 125 tisíc lidí.
Dnes hraje umělá inteligence stále větší roli v oblasti dlouhověkosti, přičemž trh s AI v medicíně má do pěti let narůst na 148,4 miliardy USD. Článek na Lifespan.io zkoumá klíčové oblasti, kde AI přináší pokroky. Patří mezi ně například analýza zdravotnických dat, diagnostika, objevování léků, a dokonce podpora duševního zdraví. V oblasti dlouhověkosti se AI uplatňuje v senolytických terapiích, genové terapii, imunoterapiích a personalizované péči zaměřené na dlouhověkost. Tyto technologie zrychlují výzkum, zlepšují přesnost léčebných metod a mají potenciál zásadně změnit náš přístup ke stárnutí a zdravotní péči.
Švýcarská policie zatkla několik osob za napomáhání k sebevraždě prostřednictvím kapsle Sarco. Kapsle byla určena pro dobrovolný odchod, avšak nesplňovala právní požadavky platné v zemi. Prokuratura v kantonu Schaffhausen zahájila trestní řízení proti několika osobám. Viní je z nabádání k sebevraždě a jejímu napomáhání. Pár osob už je ve vyšetřovací vazbě. Tento zásah se týká nelegálních praktik, nikoli samotné otázky asistovaného sebeusmrcení, které je ve Švýcarsku legální, pokud jsou splněny zákonné podmínky, což v tomto případě nebyly.
Petr Šrámek zasedá v představenstvech osmi společností, které podnikají v oboru dlouhověkosti. Díky předchozí spolupráci s kalifornskou Singularity University v rámci Global Startup Programu vybudoval nejen investiční fondy, ale také celý systém podpory firem podnikajících v oblasti longevity.
Petr je také zakladatelem české soutěže AI Awards a jeho velkým přínosem jsou zejména znalosti a kontakty s hlavními hráči z oboru exponenciálních technologií na lokální i globální úrovni. Sám čerpá z osobního kontaktu s populárními longevity influencery, jako je například prof. David Sinclair, prof. Adam Gladyshev, prof. Brian Kennedy, Ray Kurzweil nebo Peter Diamandis.
V podcastu se dozvíte nejen o aktuálních trendech v oblasti longevity, ale investor Václav Dejčmar s Petrem Šrámkem probírá i jednotlivé investice v rámci jeho Longevity.tech fondu a diskutuje jejich možný vývoj v budoucnosti. Lze na tomto oboru zbohatnout? Kdy a kde se objeví první longevity unicorn?
Seznam Zprávy přinášejí poměrně obsáhlý článek o biohackingu, tedy o tom, jak můžeme prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu pomocí doplňků stravy, nejnovějších technologií a vědeckých poznatků. Přepisují se pravidla chápání zdraví, dlouhověkosti a lidských možností?
