Včerejší konference WIRED Beyond 2024 kromě jiného hostila přednášku buněčného biologa Adama Obra s názvem Longevity: Návod na prodloužení nejlepších let našich životů. Zkraje nejprve vyvrátil upínání se k doplňkům stravy, které mám ve velkém vnucují prodejci i influenceři – z vědeckého hlediska totiž na jejich účinnost ještě nemáme žádná dlouhodobá data. Jádrem přednášky pak bylo doporučení tří věcí na prodloužení aktivního života. Za prvé: spát jako miminko – to neznamená přehnaně dlouho, ale kvalitně. Za druhé: hýbat se, co to jde. „Například cvičení hlubokého dřepu vám pomůže k tomu, abyste v osmdesáti letech pohodlně vstali ze záchoda.“ Jako třetí doporučení uvedl být v psychické pohodě a udržovat mezilidské vztahy. „Nezapomněl jsem na nějaké doplňky stravy?“ ptal se na závěr. „Ne, nezapomněl.“
Pokud máte během letošního období Dušiček volný čas a přemýšlíte nad tím, co si večer pustíte v televizi nebo na nějaké streamovací platformě, máme pro vás tip na dokumentární sérii, která vás provede samotnou hranicí mezi životem a smrtí. Cyklus Brána smrti z dílny České televize, dostupný na iVysílání, je sice přes 10 let starý, ale ve svém komplexním pohledu na smrt a její souvislosti je stále nepřekonaný. Série pod taktovkou scénáristy a režiséra Viliama Poltikoviče se na téma smrti dívá systematicky z mnoha úhlů – od historického vnímání smrti napříč staletími přes kulturní perspektivy v různých společnostech až po současné přístupy k umírání a paliativní péči.
Tvůrci podnikli několik cest do různých koutů světa a podařilo se jim zachytit autentické výpovědi lidí z mnoha kultur, které jsou prolínány s odbornými pohledy specialistů z oblasti medicíny a etiky, ale i obyčejných lidí, kteří byli na prahu smrti. K tématu se tak vyjadřují například Stanislav Grof, psychiatr Raymond Moody, neurolog Vladimír Línek, dalajlama nebo pracovníci různých klinik. Za pozornost určitě stojí minimálně pátý díl nazvaný Strach, který otevírá téma klidného umírání a eutanazie.
Celkově nechybí ani hluboké filozofické úvahy o smyslu života, přirozeném lidském cyklu, jehož součástí smrt je, a výpravy do fenoménu posmrtného života, za což může být série v očích některých diváků považována za spirituální nebo ezoterickou, k tématu to však tak trochu patří. Brána smrti může dnešnímu divákovi vizuálně připadat neatraktivní a zastaralá – přece jen pochází z doby přednetflixovské – ale stále je tento seriál cenným zdrojem informací nebo alespoň příležitostí k zamyšlení.
Na serveru Seznam Zprávy rozebrali nedávno publikovanou studii v odborném časopise Nature Aging, věnující se limitům lidské dlouhověkosti a možnostem dalšího prodlužování života ve spolupráci s moderní medicínou. Vědci si zde kladli otázku, zda je reálné, že dnešní novorozenci budou běžně žít přes 100 let. Dle provedeného výzkumu se ukázalo, že zvyšování délky života, které probíhalo během 20. století díky lékařským pokrokům, se zpomaluje a že dosažení vyšší dlouhověkosti naráží na biologické limity. „Autoři práce své naděje vkládají do pokroku v medicíně. Podle jejich názoru by právě ten mohl prolomit biologické limity našeho těla. Což není zjevně nic jednoduchého, jak naznačuje dosavadní nedostatek pokroku.“ Jak píší autoři ve studii, další revoluce dlouhověkosti mohla vyžadovat nové metody zaměřené na biologické stárnutí, tedy geroterapie, které by zpomalily samotný proces stárnutí, namísto zaměřování se na léčbu jednotlivých nemocí. Studie tak doporučuje přesun pozornosti od tradiční medicíny k inovacím přímo zasahujícím do mechanismů stárnutí.
Panelová diskuze o dobré smrti mezi autorem názorové platformy Smrtelník Václavem Dejčmarem, zakladatelkou hospicu Cesta domů Martinou Špinkovou a zakladatelem Centra paliativní léčby psychologem Martinem Loučkou. Svoboda je často definována jako možnost volby. Měla by tato volba zahrnovat i rozhodnutí o ukončení vlastního života? Jak je možné stanovit pravidla pro asistované sebeusmrcení nebo eutanazii, když je utrpení vnímáno zcela subjektivně? Je zavedení asistovaného sebeusmrcení projevem respektu k lidské důstojnosti? Je pro naši společnost důležitější právo svobodné volby nebo existují dobré argumenty pro omezení tohoto práva? Diskuze se konala na podnět nadačního fondu WebDialog a moderoval ji Mikuláš Minář.
V tomto videu se dozvíte o fascinujícím světě genetiky přímo od odborníka. Genetik Eduard Kejnovský vás provede tím, jak geny ovlivňují naše životy, a vysvětlí základní principy genetických informací. Pokud vás zajímá, jak geny utvářejí náš vzhled, chování, zdraví a délku života, tak vás tento rozhovor rozhodně zaujme. A pokud se chcete do této oblasti ponořit hlouběji, tak si přečtěte knihu Tajemná řeč genů: Rozhovor s genetikem Eduardem Kejnovským od vědeckého novináře Carla Zimmera, který skvěle propojuje složité vědecké teorie s lidskými příběhy. Kniha vám poskytne hlubší pohled na to, jak geny ovlivňují nejen jednotlivce, ale i vývoj celých populací.
Konference Asistované sebeusmrcení – ano, či ne? se zaměří na otázky, které rezonují naší společností: Má mít člověk možnost rozhodnout o konci svého života? Lze stanovit obecná pravidla pro eutanázii, když je vnímání utrpení tak subjektivní? Má člověk právo volby i na konci života? A co zkušenosti zemí, kde je asistované sebeusmrcení legální? Hosty akce nadačního fondu WebDialog budou Martina Špinková (Cesta domů), Václav Dejčmar (Smrtelník) a Martin Loučka (Centrum paliativní péče). K diskuzi se můžete samozřejmě připojit i Vy, a to v pondělí 14. října od 19:30 na adrese Španělská 1073/10, Praha 2 (vstup přes recepci z ulice Na Smetance).
Na konferenci Health & Longevity Summit, které se zúčastnila i redakce platformy Smrtelník, hovořil také zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr o svých netradičních přístupech ke zdraví a dlouhověkosti. Nevyhýbá se experimentům od přerušovaného půstu a konzumace probiotik až po elektrickou stimulaci svalů. Důležitý je podle něj spánek, kvalita střevní mikroflóry a umírněná konzumace alkoholu. Zkoumá také nové trendy, jako jsou fermentované sójové boby či doplňky stravy pro dlouhověkost, a klade důraz na preventivní testování.
Organizace Cesta domů otevřela v Praze v Žitné ulici nový dobročinný obchod, který je zaměřen na podporu nevyléčitelně nemocných. Nabízí širokou škálu zboží včetně knih a dárků a poskytuje prostor pro komunitní setkávání. Prostory pro obchod poskytla Nadace Olgy Havlové. Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská vyjádřila projektu svou podporu a doufá, že se obchod stane místem solidarity a pomoci.
Psychoterapeut a hypnoterapeut Libor Činka na svém blogu popisuje, jak by nedávná mediálně propíraná sebevražda psychologa mohla spustit efekt nápodoby: „Sebevražda psychologa je nebezpečná sugesce v tomto světě, kde ti, kteří by měli mluvit a inspirovat, mlčí. Je to sugesce, a je potřeba provést alespoň nějakou desugesci a zamezit možné vlně sebevražd, známé také jako Wertherův efekt.“
Konference Právní a etické aspekty eutanázie: aktuální trendy a výzvy se zaměřuje na různé pohledy na eutanazii, včetně právních, etických a společenských aspektů. Pořádá ji Ústav státu a práva Akademie věd ČR a její součástí jsou diskuze o zkušenostech z jiných zemí, kde je eutanazie nebo asistované sebeusmrcení povoleno. Přednášky se věnují aktuálním legislativním trendům a otázkám, jak ovlivňuje společenské vnímání legalizace eutanazie důvěru v lékaře a zdravotní péči obecně. Konference se uskuteční 12. 11. 2024 v budově AV ČR, bude probíhat v anglickém a českém jazyce a naše redakce bude u toho.
