Zveme vás ke sledování online přenosu výjimečné konference „Rozhodování na konci života“, která se uskuteční 1. dubna 2025 od 10:00 do 14:00 pod záštitou Senátu ČR ve spolupráci s platformou Smrtelník. Konference nabídne otevřenou diskusi o právních, lékařských i etických otázkách spojených s koncem života. Od podmínek pro vznik zákona o eutanazii a asistovaného sebeusmrcení až po význam paliativní péče a institutu „dříve vysloveného přání“, jehož digitální podoba by mohla posílit autonomii pacienta. Na konferenci vystoupí například senátorka MUDr. Věra Procházková, JUDr. Radek Policar z Ministerstva zdravotnictví či Jakub Jaroš, ředitel hamburské organizace Sterbehilfe a mnoho dalších. Společně budou hledat odpovědi na otázky, zda je česká společnost připravená na legislativní změny v této citlivé oblasti, a proč je důležité o konci života mluvit otevřeně. Sledujte živě z jednacího sálu Senátu Parlamentu ČR.
Senátorka a lékařka MUDr. Věra Procházková v rozhovoru pro Press klub na Frekvenci 1 otevřeně hovořila o eutanazii a zdůraznila, že by měla být dostupná těm, kteří si ji při plném vědomí přejí. Podle ní jde o otázku důstojnosti a svobody jednotlivce, přičemž je nutné nastavit jasná pravidla, aby se předešlo zneužití. Z lékařského pohledu vnímá, že moderní medicína sice dokáže život prodloužit, ale ne vždy zajistit jeho kvalitu. Věra Procházková upozorňuje, že ve společnosti stále přetrvávají předsudky a obavy z legalizace eutanazie. Podle ní by se však nemělo jednat o tabu, ale o legitimní možnost pro ty, kteří nechtějí zbytečně trpět.
Terapeut Leoš Ševčík v rozhovoru pro magazín Moje psychologie kromě jiného vysvětluje, jak se může otevřená komunikace o smrti stát klíčem k intenzivnějším prožitkům a lepším vztahům s okolím. Člověk se může podle Ševčíka s vědomím vlastní smrti vyrovnat, pokud se zaměří na dvě oblasti: „Dávkovat si nějaké své vystavování tématu smrti, to je ta první. A nebát se žít, vystavit se životu, to je ta druhá. Obě se prolínají a hodně doplňují, protože není života bez umírání a naopak.“ Více v inspirujícím rozhovoru zde:
Je česká společnost připravena na přijetí odpovědnosti za sebeusmrcení? Proč v ČR dosud neexistuje zákon o paliativní péči? Proč je potřeba vznik digitálního registru pro institut dříve vysloveného přání? Tyto a další otázky, které se dotýkají rozhodování o důstojném konci života a zajištění potřebných legislativních kroků, zazní na odborné konferenci Rozhodování na konci života. Uskuteční se 1. dubna 2025 v Jednacím sále Senátu Parlamentu ČR pod záštitou senátorky MUDr. Věry Procházkové a ve spolupráci s projektem Smrtelník. Vystoupí na ní lékaři, filozofové a odborníci na právo, etiku a paliativní péči, kteří budou diskutovat o současném stavu legislativy, etických otázkách i zkušenostech ze zahraničí. Konference je otevřena i pro veřejnost. Účast je zdarma, kapacita je však omezená, proto je nutná předchozí registrace. Více informací o programu naleznete zde:
Lidé mají možnost sepsat dokument, kterým určí, jak s nimi má být nakládáno v případě vážné nemoci nebo ve stáří. Tento právně závazný dokument, označovaný jako dříve vyslovené přání, umožňuje pacientům rozhodnout například o odmítnutí agresivní léčby nebo o podpoře paliativní péče. Nově si lidé budou moci takový dokument uložit i do svého mobilního telefonu, což usnadní jeho dostupnost v krizových situacích. O významu těchto dokumentů hovoří v článku i Karolína Sadílková z portálu Smrtelník, který se věnuje tématu smrti, umírání, kvalitního života a longevity. Odborníci v článku upozorňují, že jasně formulované přání může zdravotníkům usnadnit rozhodování a předejít situacím, kdy jsou lékaři nuceni jednat proti vůli pacienta.
Ozempic byl původně vyvinut jako lék na cukrovku, ale brzy se ukázalo, že má ještě jeden výrazný efekt – pomáhá s hubnutím. Teď se ale objevují další překvapivé možnosti jeho využití. Nejnovější studie naznačují, že léky na bázi GLP-1, jako jsou Ozempic a Wegovy, by mohly zpomalovat některé projevy stárnutí a mít pozitivní vliv na nemoci, jako je Alzheimerova choroba, osteoartróza nebo dokonce některé typy rakoviny. Ačkoli tyto poznatky otevírají nové možnosti v oblasti medicíny a dlouhověkosti, odborníci varují, že pro definitivní potvrzení těchto účinků jsou zapotřebí rozsáhlé a dlouhodobé studie. Více se dočtete na Wall Street Journal:
Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres se věvuje nejen osvětě a destigmatizaci psychedelik v české společnosti, ale také přípravě odborných studií. „Velký potenciál si slibujeme v léčbě poruch příjmu potravy, úzkostí, obsedantně-kompulzivních poruch nebo ADHD, v budoucnu možná i Alzheimera. Klinické studie navíc ukazují, že psychedelika mohou pomáhat i při léčbě závislosti na alkoholu, nikotinu a opioidech,“ říká o pozitivních dopadech psychedelik Jana Bednářová, ředitelka Psyres. Jak si v současnosti výzkum stojí a kdy by mohly být psychoterapie s látkami jako psilocybin nebo MDMA běžně dostupné v Česku? Více v rozhovoru:
Pro Gertrúdu Čápovou je longevity spíše životní filozofií pro moudré nebo pomalé stárnutí spíše než to, že se z toho stal určitý brand, který přitahuje k tomu, aby si lidi koupili nějaké produkty. Podívejte se na rozhovor s lékařskou a alergoložkou s praxí ve Švýcarsku.
Nová studie publikovaná v časopise Nature Aging ukazuje, že překročení určité velikosti nukleolu (jadérka – důležité struktury uvnitř buněčného jádra) může být klíčovým faktorem vedoucím k buněčné smrti. Vědci zjistili, že jakmile nukleolus dosáhne kritického prahu, dochází k narušení jeho stability, což vede k postupné genomové nestabilitě a nakonec ke zkrácení životnosti buňky. Zjištění mají významné dopady na pochopení stárnutí a nemocí spojených s genomovou nestabilitou, jako je rakovina. Pokud by bylo možné tento mechanismus ovlivnit, vědci by pak mohli zpomalit degenerativní procesy v buňkách nebo dokonce vyvinout nové terapeutické přístupy k léčbě onemocnění spojených se stárnutím.
Nový výzkum ukazuje, že smrt může být evoluční strategií podporující přežití. Smrt čeká na vše živé. A když přijde, organismy se rozloží, načež jejich stavební dílky využijí jiné organismy. Například bakterie Escherichia coli po smrti uvolňují enzymy, které rozkládají jejich buňky na živiny, z nichž těží geneticky spřízněné bakterie. Tento jev naznačuje, že smrt není jen koncem, ale aktivním mechanismem přírodního výběru. Objev poskytuje nový pohled na smrt jako evoluční nástroj. Podle vědců se tyto procesy vyvinuly k podpoře přežití druhu, což by mohlo mít význam pro léčbu infekcí nebo potravinářské technologie.
