John Tinniswood, nejstarší muž světa, zemřel ve věku 112 let v pečovatelském domě v britském Southportu. Narodil se 26. srpna 1912, ve stejném roce, kdy se potopil Titanic. V roce 2020 se stal nejstarším žijícím mužem po úmrtí Juana Vicente Péreze Mory. Guinnessova kniha rekordů ho oficiálně uznala nejstarším mužem světa v dubnu 2024. Zkušenosti dlouhověkých lidí ukazují, že tajemství dlouhého života tkví v jednoduchosti – pravidelném pohybu, lehké stravě, kvalitním odpočinku, psychické vyrovnanosti a především v radosti z maličkostí. Skvělou připomínkou pro dobrý život je, že největším bohatstvím není délka života, ale jeho kvalita a smysl.
Včerejší konference WIRED Beyond 2024 kromě jiného hostila přednášku buněčného biologa Adama Obra s názvem Longevity: Návod na prodloužení nejlepších let našich životů. Zkraje nejprve zpochybnil upínání se k doplňkům stravy, které nám ve velkém vnucují prodejci i influenceři – z vědeckého hlediska totiž na jejich účinnost ještě nemáme žádná dlouhodobá data. Jádrem přednášky pak bylo doporučení tří věcí na prodloužení aktivního života. Za prvé: spát jako miminko – to neznamená přehnaně dlouho, ale kvalitně. Za druhé: hýbat se, co to jde. „Například cvičení hlubokého dřepu vám pomůže k tomu, abyste v osmdesáti letech pohodlně vstali ze záchodu.“ Jeho třetím doporučením je být v psychické pohodě a udržovat mezilidské vztahy. „Nezapomněl jsem na nějaké doplňky stravy?“ ptal se na závěr. „Ne, nezapomněl.“
Dnes hraje umělá inteligence stále větší roli v oblasti dlouhověkosti, přičemž trh s AI v medicíně má do pěti let narůst na 148,4 miliardy USD. Článek na Lifespan.io zkoumá klíčové oblasti, kde AI přináší pokroky. Patří mezi ně například analýza zdravotnických dat, diagnostika, objevování léků, a dokonce podpora duševního zdraví. V oblasti dlouhověkosti se AI uplatňuje v senolytických terapiích, genové terapii, imunoterapiích a personalizované péči zaměřené na dlouhověkost. Tyto technologie zrychlují výzkum, zlepšují přesnost léčebných metod a mají potenciál zásadně změnit náš přístup ke stárnutí a zdravotní péči.
Na serveru Seznam Zprávy rozebrali nedávno studii publikovanou v odborném časopise Nature Aging, věnující se limitům lidské dlouhověkosti a možnostem dalšího prodlužování života ve spolupráci s moderní medicínou. Vědci si zde kladli otázku, zda je reálné, aby dnešní novorozenci běžně žili přes 100 let. Dle provedeného výzkumu se ukázalo, že zvyšování délky života, které probíhalo během 20. století díky lékařským pokrokům, se zpomaluje a že dosažení vyšší dlouhověkosti naráží na biologické limity. „Autoři práce své naděje vkládají do pokroku v medicíně. Podle jejich názoru by právě ten mohl prolomit biologické limity našeho těla. Což není zjevně nic jednoduchého, jak naznačuje dosavadní nedostatek pokroku.“ Jak píší autoři ve studii, další revoluce dlouhověkosti by mohla vyžadovat nové metody zaměřené na biologické stárnutí, tedy geroterapie, které by zpomalily samotný proces stárnutí, namísto zaměřování se na léčbu jednotlivých nemocí. Studie tak doporučuje přesun pozornosti od tradiční medicíny k inovacím přímo zasahujícím do mechanismů stárnutí.
Na konferenci Health & Longevity Summit, které se zúčastnila i redakce platformy Smrtelník, hovořil také zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr o svých netradičních přístupech ke zdraví a dlouhověkosti. Nevyhýbá se experimentům od přerušovaného půstu a konzumace probiotik až po elektrickou stimulaci svalů. Důležitý je podle něj spánek, kvalita střevní mikroflóry a umírněná konzumace alkoholu. Zkoumá také nové trendy, jako jsou fermentované sójové boby či doplňky stravy pro dlouhověkost, a klade důraz na preventivní testování.
„Když přemýšlíte o svém životě v kontextu smrti, tak přinejmenším dojde k tomu, že si lépe srovnáte hodnoty,“ říká kromě jiného Václav Dejčmar, duchovní otec projektu Smrtelník, který právě čtete.
Petr Šrámek zasedá v představenstvech osmi společností, které podnikají v oboru dlouhověkosti. Díky předchozí spolupráci s kalifornskou Singularity University v rámci Global Startup Programu vybudoval nejen investiční fondy, ale také celý systém podpory firem podnikajících v oblasti longevity.
Petr je také zakladatelem české soutěže AI Awards a jeho velkým přínosem jsou zejména znalosti a kontakty s hlavními hráči z oboru exponenciálních technologií na lokální i globální úrovni. Sám čerpá z osobního kontaktu s populárními longevity influencery, jako je například prof. David Sinclair, prof. Adam Gladyshev, prof. Brian Kennedy, Ray Kurzweil nebo Peter Diamandis.
V podcastu se dozvíte nejen o aktuálních trendech v oblasti longevity, ale investor Václav Dejčmar s Petrem Šrámkem probírá i jednotlivé investice v rámci jeho Longevity.tech fondu a diskutuje jejich možný vývoj v budoucnosti. Lze na tomto oboru zbohatnout? Kdy a kde se objeví první longevity unicorn?
Petr Šrámek je český podnikatel a vizionář v oblasti technologií a dlouhověkosti. Je zakladatelem LongevityTech.fund, investičního fondu, který se zaměřuje na podporu startupů v oboru dlouhověkosti. Jeho fond investuje do technologií zaměřených na zlepšení zdraví a prodloužení lidského života, přičemž věří, že kombinace nových technologií a výzkumů přinese zásadní průlom v boji proti stárnutí. Petr Šrámek přijal naše pozvání a bude dalším hostem v podcastu Smrtelník.
Pokud vás zajímají současné trendy v oblasti zdraví a dlouhověkosti, tak v Praze máte možnost navštívit celodenní konferenci Health & Longevity Summit, která se bude konat 8. října 2024. Program bude zaměřen na prevenci různých onemocnění, moderní vývoj v medicíně, AI ve zdravotnictví a směry v oblasti longevity. Přednášet budou špičky české medicíny a odborníci na longevity. Konference se bude konat v Empire Hall ve Slovanském domě. Na místě bude i možnost nechat se vyšetřit. Akce se koná za účasti ministra zdravotnictví a pod záštitou Hospodářské komory a starostky městské části Praha 1.
Seznam Zprávy přinášejí poměrně obsáhlý článek o biohackingu, tedy o tom, jak můžeme prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu pomocí doplňků stravy, nejnovějších technologií a vědeckých poznatků. Přepisují se pravidla chápání zdraví, dlouhověkosti a lidských možností?
