Dlouhověkost se v roce 2025 stává dosažitelným cílem díky pokročilým biotechnologiím, personalizované medicíně a inovativním wellness přístupům. Článek ve Forbes Life zdůrazňuje, jak se moderní věda propojuje s tradičními metodami péče o tělo a mysl. Od genetických terapií přes pokročilou výživu až po technologicky vyspělé spánkové optimalizátory – trendy v oblasti longevity ukazují, že prevence a personalizace budou hrát klíčovou roli v našem zdraví. Kromě medicínských inovací se mění i přístup k duševní pohodě a regeneraci. Biohacking, mindfulness a adaptogenní strava se dostávají do popředí, stejně jako nové metody práce s cirkadiánními rytmy. Přečtěte si celý článek a zjistěte, jaké kroky můžete udělat pro svou vlastní dlouhověkost.
Miami Beach se chce stát další „modrou zónou“ – místem, kde lidé žijí déle a zdravěji. Město plánuje zavést principy, které podporují dlouhověkost, jako jsou přirozený pohyb, zdravá strava, smysl života a silné sociální vazby. Tento ambiciózní projekt má za cíl nejen prodloužit život obyvatel, ale také zlepšit jeho kvalitu. „Modré zóny“ jsou známé po celém světě jako regiony s nejvyšší koncentrací lidí, kteří se dožívají nadprůměrného věku. Více o „modrých zónách“ se můžete dozvědět na Netflixu v dokumentárním seriálu Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón. Miami Beach se chce připojit k tomuto elitnímu klubu díky promyšlenému přístupu k veřejnému zdraví a životnímu stylu. Více o této iniciativě se dočtete v článku na NY Post.
Hospodářské noviny odstartovaly nový podcast zaměřený na téma longevity, tedy na prodlužování kvalitního života. Do prvního dílu byl pozvaný Jan Černý, biolog a výzkumník a nositel Ceny za rozvíjení lásky k vědě od Nadace Neuron, který se zabývá fungováním mitochondrií – někdy je nazýváme buněčnými elektrárnami. V rozhovoru kromě jiného přibližuje, jak chránit mitochondrie před poškozením a jaké kroky mohou vést k dlouhověkosti. Podcast nebo video je zde:
Představte si svět, kde smrt nemusí být nutně koncem, ale jen přechodnou fází. Německý start-up nabízí zajímavou službu za 200 000 dolarů, která spočívá ve zmrazení těla po smrti s nadějí, že budoucí technologie vás dokáže oživit. Proces zahrnuje nahrazení tělních tekutin kryoprotektivními látkami, které zabraňují poškození ledovými krystaly, a uložení těla do specializovaných kryonických zařízení. Podle detailního článku na BBC Future se tato společnost zaměřuje na zdokonalení procesu „suspendované animace“. Kritici však upozorňují na technologické, etické a právní otázky, které tato metoda vyvolává. Je takový druh hybernace cestou k překonání smrtelnosti, nebo pouze iluzí budoucnosti? Čtěte více v originálním článku BBC:
Životní cíl Bryna Johnsona je ambiciózní: chce překonat proces stárnutí a dosáhnout biologické nesmrtelnosti. Svou misi prezentuje v dokumentárním filmu Don’t Die: The Man Who Wants to Live Forever, který na začátku ledna uvedl Netflix. Co nám Bryan Johnson chce vlastně sdělit?
Johnson investuje přibližně 2 miliony dolarů ročně do svého zdraví a experimentálních metod, které mají zvrátit jeho biologický věk. Film pak podrobně líčí denní rutiny, které Bryan Johnson pravidelně podstupuje, ale také svou biohackerskou filozofii. Je totiž přesvědčen, že lidské tělo je stroj, který lze vyladit, optimalizovat a hackovat pomocí vědy a technologií.
Johnson dodržuje přísnou veganskou dietu s přesně 1 950 kaloriemi denně a konzumuje více než 50 různých doplňků stravy. Jeho dny jsou strukturované, zahrnují intenzivní cvičení a dodržování spánkového režimu na minutu přesně. Kromě toho podstupuje experimentální lékařské zákroky, které jsou v počátečních fázích výzkumu, jako jsou plazmatické transfúze od svého syna nebo genová terapie zaměřená na zvýšení produkce follistatinu, proteinu spojeného s růstem svalů, záněty a plodností.
Přestože film působí poměrně oslavně a je zaměřen hlavně na Johnsonův výklad a příběh hledání nesmrtelnosti, divákům dokáže nabídnout spousty otázek týkající se života a nesmrtelnosti: Je celé téma longevity, tedy snahy o prodlužování života, jen experimentem na pomezí technologie a člověka? Má takový rutinní život, co žije Bryan Johnson, vůbec smysl? Má se radost ze života omezit jen na datové měření pokroků ve vašem těle? Proč vlastně žít věčně? Každopádně dnes Johnson vypadá mnohem lépe než před dvaceti lety, kdy byl mladý doopravdy. Zkuste se podívat a rozhodněte sami.
Jaké jsou nejnovější pokroky týkající se zpomalování stárnutí a regenerace těla? Vědci se zaměřují například na senolytika, látky, které cílí na odstraňování poškozených a zestárlých buněk. Hromadění těchto buněk může přispívat k řadě zdravotních problémů spojených s věkem a jejich eliminace by mohla prodloužit život a zlepšit kvalitu života ve stáří. I když jsme od běžného využívání nejspíš ještě daleko, běžného využití nejasný, prvotní studie na lidech přináší pozitivní výsledky. Zde je přehled dalších oblastí výzkumů:
Rok 2024 se stal rekordním z hlediska investic do sektoru dlouhověkosti. Demografické studie předpovídají, že do roku 2050 vzroste počet lidí starších sta let ze 772 tisíc na 3,7 milionu. Petr Šrámek z Longevity Tech Fund, který byl také hostem našeho podcastu, však odhaduje, že díky investicím a změnám životního stylu může být toto číslo ještě vyšší. Z hlediska nejbližší budoucnosti se očekává, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa podpoří legislativní změny, které usnadní výzkum a vývoj v oblasti dlouhověkosti, což povede k dalšímu ekonomickému rozvoji tohoto sektoru. Více v sekci Byznys na serveru Seznam Zprávy:
Je prokázáno, ze psi majitelům přináší radost, podporují jejich duševní i fyzické zdraví a nejspíš každý by si přál, aby jeho pes žil co nejdéle. Dlouhověkost neboli longevity u psů je současným tématem vědců, kteří zkoumají možnosti prodloužení života prostřednictvím speciálních léků. Společnost Loyal, americký biotechnologický start-up, plánuje začátkem příštího roku uvést na trh tabletku s názvem LOY-002, která by mohla psům přidat minimálně jeden rok zdravého života. Tato sanfranciská firma získala financování ve výši 125 milionů dolarů od investorů, kteří dosud váhali investovat do projektů zaměřených na lidskou dlouhověkost kvůli dlouhému trvání potřebných klinických studií. Celine Haliouaová, zakladatelka a výkonná ředitelka společnosti Loyal, věří, že jejich práce nakonec bude mít přínos i pro lidi. Psi totiž trpí podobnými věkem podmíněnými onemocněními jako lidé a sdílejí s námi prostředí i návyky, což z nich činí vhodný model pro studium stárnutí. Navíc psi mají kratší životní cyklus, což umožňuje rychlejší získání výsledků z klinických studií. Výzkum zaměřený na prodloužení zdravého života u psů by tedy mohl urychlit vývoj těch, které se týkají lidského života. Více informací přináší The Guardian:
Blíží se Nový rok a to je ideální čas přemýšlet o nových začátcích a cestách, jak zlepšit své zdraví a životní styl. Pokud vás zajímá, jak zpomalit stárnutí a žít déle v plné síle, můžete zkusit v lednu navštívit Longevity Revolution Festival. Tato událost propojuje odborníky na dlouhověkost, zdraví a moderní technologie, které mohou pomoci pochopit, jak lépe pečovat o své tělo i mysl. Mohla by to být ideální inspirace pro ty, kteří chtějí do příštího roku vykročit zdravě, vědomě a zaměřit se na dlouhodobou kvalitu života.
Chirurg, traumatolog a propagátor prodlužování kvalitního života Tomáš Šebek v podcastu Inspiro Jakuba Stejskala sdílel pět základních tipů pro dlouhý život. V dnešních chladných podzimních dnech zaujme zejména jeden z nich, kdy Šebek radí vyrazit ven a obléknout si o jednu vrstvu méně. „Nebudete nemocní, vaše děti také ne, a ve vašich buňkách se uvnitř mitochondrií nastartují regenerační procesy.“ Další jeho tipy jsou zde:
