Ozempic byl původně vyvinut jako lék na cukrovku, ale brzy se ukázalo, že má ještě jeden výrazný efekt – pomáhá s hubnutím. Teď se ale objevují další překvapivé možnosti jeho využití. Nejnovější studie naznačují, že léky na bázi GLP-1, jako jsou Ozempic a Wegovy, by mohly zpomalovat některé projevy stárnutí a mít pozitivní vliv na nemoci, jako je Alzheimerova choroba, osteoartróza nebo dokonce některé typy rakoviny. Ačkoli tyto poznatky otevírají nové možnosti v oblasti medicíny a dlouhověkosti, odborníci varují, že pro definitivní potvrzení těchto účinků jsou zapotřebí rozsáhlé a dlouhodobé studie. Více se dočtete na Wall Street Journal:
Maria Branyas Morera, která se dožila 117 let, se stala významnou postavou ve výzkumu dlouhověkosti. Studie Univerzity v Barceloně odhalila, že její buňky vykazovaly známky biologického věku mladšího o více než 17 let, což potvrzuje význam genetických faktorů v procesu stárnutí. Vědci zjistili, že její buněčný metabolismus a schopnost opravovat poškozené DNA byly výrazně efektivnější než u většiny lidí jejího věku. Kromě výjimečné genetiky hrály roli také její zdravé životní návyky, jako středomořská strava, pravidelný pohyb a silné sociální vazby. Tento výzkum poskytuje nové poznatky o mechanismech dlouhověkosti a ukazuje, jak kombinace genetických predispozic a zdravého životního stylu může přispět ke kvalitě a délce života.
V novém vydání týdeníku Echo v rubrice Echo Salon se diskutuje o nesmrtelnosti, nadčlověku, letech na Mars a o tom, zda to všechno přežijeme. Mezi diskutujícími jsou expertka na AI Dita Malečková, literární historik a odborník na sci-fi Ivan Adamovič, spisovatel Petr Stančík a také zástupce naší redakce. Část diskuze je ke zhlédnutí zde:
Pro Gertrúdu Čápovou je longevity spíše životní filozofií pro moudré nebo pomalé stárnutí spíše než to, že se z toho stal určitý brand, který přitahuje k tomu, aby si lidi koupili nějaké produkty. Podívejte se na rozhovor s lékařskou a alergoložkou s praxí ve Švýcarsku.
Nová studie publikovaná v časopise Nature Aging ukazuje, že překročení určité velikosti nukleolu (jadérka – důležité struktury uvnitř buněčného jádra) může být klíčovým faktorem vedoucím k buněčné smrti. Vědci zjistili, že jakmile nukleolus dosáhne kritického prahu, dochází k narušení jeho stability, což vede k postupné genomové nestabilitě a nakonec ke zkrácení životnosti buňky. Zjištění mají významné dopady na pochopení stárnutí a nemocí spojených s genomovou nestabilitou, jako je rakovina. Pokud by bylo možné tento mechanismus ovlivnit, vědci by pak mohli zpomalit degenerativní procesy v buňkách nebo dokonce vyvinout nové terapeutické přístupy k léčbě onemocnění spojených se stárnutím.
Mark Cuban, 66letý miliardář známý z pořadu „Shark Tank“, tvrdí, že se cítí o desítky let mladší díky třem základním návykům. Prvním je pravidelné cvičení. Cuban uvádí, že nyní cvičí více než před deseti či patnácti lety, s důrazem na kardio a aktivní pohyb během dne, včetně chůze dvou mil na natáčení „Shark Tank“. Druhým návykem je vegetariánská strava, kterou dodržuje od roku 2019. Zdůrazňuje význam výživných rostlinných potravin pro celkové zdraví. Třetím je užívání denních doplňků stravy, jako jsou melatonin, vitamín D a vitamín E, které pomáhají snižovat záněty a zlepšovat spánek. Díky těmto jednoduchým a cenově dostupným návykům se Cuban cítí zdravý a plný energie. Více se dozvíte v tomto článku:
Co si myslí o tajemství dlouhého života nejstarší Češka, paní Blažena Strachotová z Českých Budějovic? Důchodkyně, která o víkendu oslavila úctyhodné 108. narozeniny a vše zvládá z velké části samostatně, pokládá za úspěšný recept čistou mysl. Celou reportáž můžete zhlédnout zde:
Václav Dejčmar diskutuje se špičkovým očním chirurgem MUDr. Pavlem Němcem o tom, zda vidění – náš nejdůležitější smysl – může být nesmrtelné a nepodléhat stárnutí. Jak se vůbec stane, že se člověk v mládí rozhodne řezat někomu cizímu do oka? Jak funguje náš zrak? A dokážeme někdy nahackovat náš vizuální kortex, abychom mohli pokročilou virtuální realitu napojit rovnou do mozku?
MUDr. Pavel Němec je oční chirurg a zkušený oftalmolog s třicetiletou praxí, specializující se na chirurgii sítnice a sklivce, biologickou léčbu sítnicových onemocnění a refrakční chirurgii. Během své kariéry provedl desítky tisíc operací, přičemž stál u zavádění inovativních postupů v české oftalmologii, včetně terapie anti-VEGF či 3D operací.
Jako odborný asistent na 1. LF UK se věnuje výuce studentů i odbornému vzdělávání lékařů. Je autorem desítek odborných publikací a jeho monografie „Optická koherenční tomografie – Klinický atlas sítnicových patologií“ získala Cenu Předsednictva ČLS JEP za rok 2015 za nejlepší knižní publikaci v oblasti medicíny.
Ze svého slovníku při péči o pacienty vyrušil spojení, že „už to za to nestojí“ nebo „už to nemá cenu“. Aktuálně působí jako ředitel sítě očních klinik Lexum.
V rozhovoru zmiňujeme studii komparace vztahu zrakových funkcí, běžných životních aktivit a mortality, kterou najdete tady. Ztráta vidění podle ní představuje natolik zásadní snížení kvality života, že nakonec vede i k zásadnímu zkrácení doby dožití.
Podaří se někdy vědě udržet fukční lidské vidění déle než 120-130 let, což je doba, kterou si maximálně umí představit MUDr. Němec?
Pokud jste viděli dokument o Bryanu Johnsonovi na Netflixu, který chce porazit smrt, a jeho metody vám přijdou příliš sci-fi (psali jsme zde), zkuste se podívat na metody smrtelníka Cristiana Ronalda, který i ve 40 letech chce stále podávat výkony, jako by mu bylo 20. Co dělá? Ve zkratce: pětkrát denně spí, jí pouze čerstvé potraviny, pije hodně vody a pravidelně se ledovými koupelemi připravuje na další zápas. Přehled jeho metod a disciplíny naleznete v tomto článku:
Ve Velké Británii pracuje superpočítač Isambard-AI, který využívá umělou inteligenci ke zrychlení vývoje nových vakcín. Počítač vědcům pomáhá také modelovat chování nových léčiv v lidském těle na úrovni atomů a molekul a již nyní se podílí na vývoji léků proti srdečním onemocněním, rakovině či Alzheimerově chorobě. Projekt je součástí širší strategie britské vlády na podporu technologických inovací ve zdravotnictví, přičemž do něj bylo investováno 225 milionů liber (zhruba 6,7 miliardy korun). Více informací v článku:
