Do českých kin právě vstoupil v pořadí třicátý film Vedlejší pokoj (The Room Next Door) od úspěšného režiséra Pedra Almodóvara. Pojednává ve zkratce o tom, jak se připravit na smrt – v osobní rovině i v rámci hroutící se civilizace pod tíhou klimatických změn. V hlavních rolích se představí Tilda Swinton a Julianne Moore. Jak jsme uvedli již dříve, v září byl oceněn Zlatým lvem na festivalu v Benátkách. Promítá se například v Cinema City, recenze se objevily ve více médiích, my přikládáme tu ze zpravodajského serveru Seznam Zprávy.
⭐️ Doporučujeme
Příspěvky, které by vám neměly uniknout.
Pokud máte během letošního období Dušiček volný čas a přemýšlíte nad tím, co si večer pustíte v televizi nebo na nějaké streamovací platformě, máme pro vás tip na dokumentární sérii, která vás provede samotnou hranicí mezi životem a smrtí. Cyklus Brána smrti z dílny České televize, dostupný na iVysílání, je sice přes 10 let starý, ale ve svém komplexním pohledu na smrt a její souvislosti je stále nepřekonaný. Série pod taktovkou scénáristy a režiséra Viliama Poltikoviče se na téma smrti dívá systematicky z mnoha úhlů – od historického vnímání smrti napříč staletími přes kulturní perspektivy v různých společnostech až po současné přístupy k umírání a paliativní péči.
Tvůrci podnikli několik cest do různých koutů světa a podařilo se jim zachytit autentické výpovědi lidí z mnoha kultur, které jsou prolínány s odbornými pohledy specialistů z oblasti medicíny a etiky, ale i obyčejných lidí, kteří byli na prahu smrti. K tématu se tak vyjadřují například Stanislav Grof, psychiatr Raymond Moody, neurolog Vladimír Línek, dalajlama nebo pracovníci různých klinik. Za pozornost určitě stojí minimálně pátý díl nazvaný Strach, který otevírá téma klidného umírání a eutanazie.
Celkově nechybí ani hluboké filozofické úvahy o smyslu života, přirozeném lidském cyklu, jehož součástí smrt je, a výpravy do fenoménu posmrtného života, za což může být série v očích některých diváků považována za spirituální nebo ezoterickou, k tématu to však tak trochu patří. Brána smrti může dnešnímu divákovi vizuálně připadat neatraktivní a zastaralá – přece jen pochází z doby přednetflixovské – ale stále je tento seriál cenným zdrojem informací nebo alespoň příležitostí k zamyšlení.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10396652416-brana-smrti
Panelová diskuze o dobré smrti mezi autorem názorové platformy Smrtelník Václavem Dejčmarem, zakladatelkou hospicu Cesta domů Martinou Špinkovou a zakladatelem Centra paliativní léčby psychologem Martinem Loučkou. Svoboda je často definována jako možnost volby. Měla by tato volba zahrnovat i rozhodnutí o ukončení vlastního života? Jak je možné stanovit pravidla pro asistované sebeusmrcení nebo eutanazii, když je utrpení vnímáno zcela subjektivně? Je zavedení asistovaného sebeusmrcení projevem respektu k lidské důstojnosti? Je pro naši společnost důležitější právo svobodné volby nebo existují dobré argumenty pro omezení tohoto práva? Diskuze se konala na podnět nadačního fondu WebDialog a moderoval ji Mikuláš Minář.
V tomto videu se dozvíte o fascinujícím světě genetiky přímo od odborníka. Genetik Eduard Kejnovský vás provede tím, jak geny ovlivňují naše životy, a vysvětlí základní principy genetických informací. Pokud vás zajímá, jak geny utvářejí náš vzhled, chování, zdraví a délku života, tak vás tento rozhovor rozhodně zaujme. A pokud se chcete do této oblasti ponořit hlouběji, tak si přečtěte knihu Tajemná řeč genů: Rozhovor s genetikem Eduardem Kejnovským od vědeckého novináře Carla Zimmera, který skvěle propojuje složité vědecké teorie s lidskými příběhy. Kniha vám poskytne hlubší pohled na to, jak geny ovlivňují nejen jednotlivce, ale i vývoj celých populací.
„Jednou z nejčastějších překážek, proč pacient nemůže zemřít doma nebo v domově pro seniory, je to, že se často nepodaří včas probrat a stanovit takzvaný plán péče v závěru života,“ říká kromě jiného Martin Loučka, zakladatel Centra paliativní péče. Jak zlepšit konec života se dozvíte v rozhovoru ve Forbes.
„Když přemýšlíte o svém životě v kontextu smrti, tak přinejmenším dojde k tomu, že si lépe srovnáte hodnoty,“ říká kromě jiného Václav Dejčmar, duchovní otec projektu Smrtelník, který právě čtete.
Zvířata, jako jsou sloni nebo ptáci, vykazují chování, které naznačuje smutek nad ztrátou blízkých. Například setrvávají u mrtvých nebo se chovají jinak po ztrátě člena skupiny. Krátký animovaný film od TED-Ed nás provede řadou příkladů a studií, zároveň připomíná, že zvířata mohou zažívat hluboké emoční stavy podobné lidským.
Filozof a etik z Ústavu státu a práva David Černý v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Pokud medicína už nemůže pomoci a člověk zažívá neúnosné fyzické, psychické nebo existenciální utrpení, včetně ztráty autonomie a důstojnosti, je eticky odůvodnitelné umožnit mu, aby rozhodl o svém konci. Pokud pacient plně rozumí své situaci a důsledkům svého rozhodnutí, je vhodné respektovat jeho přání a usnadnit mu odchod.“
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/eutanazie-rozhovor-etik/r~86543666653c11efb589ac1f6b220ee8
Tento díl si můžete stáhnout jako audio (MP3) nebo můžete podcast odebírat na YouTube, Spotify, Apple Podcasts a v RSS čtečce.
Prvním hostem podcastu Smrtelník nemůže být nikdo jiný než jeho zakladatel, donor a duchovní otec. Václav Dejčmar rád podporuje disruptivní nápady, mezi které patří i Smrtelník. Jaký je smysl a cíl tohoto projektu a proč vlastně vznikl? Václava vyzpovídala Karolína Sadílková, která vás bude provázet naším podcastem o smrti a nesmrtelnosti. Bez předsudků.
Václav Dejčmar je ekonom a filantrop. Investor do finančních a private equity projektů kolem skupiny RSJ, spolumajitel centra současného umění Dox Prague a příležitostný producent, mj. filmu Amerikánka, Havel, I am Fishead o roli psychopatů v byznysu a politice nebo Bufo Alvarius – The Underground Secret o nejsilnějším známém přírodním psychedeliku. Vystudoval matematické gymnázium, je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a rád se zabývá investicemi do disruptivních projektů a myšlenek. Je aktivní v Nadaci Neuron, která podporuje a popularizuje špičkovou českou vědu, nebo v Nadačním fondu pro výzkum psychedelik. Jako významný český mecenáš věnoval na širokou řadu kulturních a společensky prospěšných aktivit už přes sto milionů korun.
V posledních letech se Praha konečně začala zabývat i místy, která nejsou pro nikoho radostná. Jedná se o modernizaci hřbitovů. V zahraničí je to téma velmi časté a především otevřené k diskuzi. V České republice se jedná spíše o deprimující a nepříjemný podnět. Časy se však mění a i hřbitovy se dočkaly.
