Asistovaná smrt (MAID – Medical Aid In Dying) má obvykle formu eutanázie (smrtelný prostředek podává třetí osoba) nebo asistovaného sebeusmrcení (pacient činí smrtelný úkon sám).
Spojené království se po zvolení Keira Starmera premiérem vrací k debatě o legalizaci asistované smrti. Starmer už ve své kampani signalizoval ochotu diskutovat o této citlivé otázce. Na konci července proběhlo v House of Lords první čtení návrhu zákona, který by umožnil pacientům v terminální fázi nemoci, u nichž se nepředpokládá délka života delší než šest měsíců, požádat o asistovanou smrt. Návrh, který předložil Lord Falconer, vyvolal různorodé reakce jak mezi odborníky, tak v médiích; proti se tradičně staví církev a její představitelé. Vývoj tohoto tématu ve Spojeném království dlouhodobě podporuje a sleduje organizace Humanists UK.
Švýcarsko by mohlo začít brzy používat první přenosnou kapsli pro asistovanou sebevraždu známou jako Sarco. Tato futuristická 3D tištěná kapsle byla poprvé představena v roce 2019 a funguje tak, že po stisknutí tlačítka naplní komoru dusíkem, čímž rychle sníží hladinu kyslíku, způsobí ztrátu vědomí a způsobí následnou smrt během asi 10 minut. Dobrovolné usmrcení je ve Švýcarsku legální od 40. let 20. století. Sarco přesto vyvolává kontroverze a výzvy k zákazu kvůli právním a etickým otázkám.
Přestože byla fyzicky zcela zdravá, po psychické stránce na tom byla mnohem hůř. Trpěla silnými depresemi a hraniční poruchou osobnosti. Mezi její další diagnózy patřil též autismus. Pro dobrovolnou smrt se rozhodla poté, co jí lékaři dlouhodobě nedokázali pomoci. „Zoraya zemřela dnes ve 13:25. Nebo jak tomu říkala ona: šla spát,“ napsal její přítel na platformu X 22. května 2024.
Asistovaná smrt v dokumentu Dignitas – smrt na předpis. Michèle Causseová požila 15 g prášku Nembutal (Pentobarbital Sodium) rozpuštěného ve zhruba 60 ml obyčejné kohoutkové vody. Příběh Michèle Causseové: