Asistovaná smrt (MAID – Medical Aid In Dying) má obvykle formu eutanázie (smrtelný prostředek podává třetí osoba) nebo asistovaného sebeusmrcení (pacient činí smrtelný úkon sám).
Ve Španělsku vznikl zajímavý krátkometrážní dokumentární film od Guillerma F. Flóreze, který vyvolává složité otázky o životě a smrti. Carmen, které je 86 let si toho prožila dost, občanskou válku, byla jeptiškou, budovala nový život, rozváděla se v konzervativní společnosti, nikdy neposlouchala rozkazy a ve staří se rozhodla svůj život ukončit. Ve Španělsku je legální asistované sebeusmrcení i eutanazie, ale příběh Carmen je neobvyklý, protože netrpí smrtelnou nemocí nebo bolestí dostatečně silnou, aby se kvalifikovala. Pokud vás zajímá její příběh, tak celý film s názvem To Live in a Wild Sea byl nedávno zveřejněn na webových stránkách The New York Times.
Dozvuky nedávné smrti herce Alaina Delona i sebevraždy Karla Heřmánka pokračují diskuzemi o eutanazii a asistované sebevraždě, které jsou vnímány jako způsob úlevy od utrpení pro nevyléčitelně nemocné, ale také jako možné řešení pro lidi s psychickými problémy nebo v obtížných sociálních situacích. V podcastu Týdeníku Echo o tomto tématu diskutují filozof Tomáš Hříbek, kněz olomoucké arcidiecéze Jan Polák, primář kliniky paliativní medicíny Ondřej Kopecký, právník Milan Hamerský ze Spolku pro uzákonění eutanazie a redaktor Echa Ondřej Šmigol, který se tímto tématem dlouhodobě zabývá.
Novinář Martin Fendrych na vlnách Českého rozhlasu vnímá smrt herce Karla Heřmánka jako oživení debaty o dobrovolné smrti: „Ve stavu, kdy medicína už nemůže pomoci, kdy člověk zažívá neúnosné fyzické, psychické nebo také existenciální utrpení, včetně ztráty autonomie a důstojnosti, měl by mít možnost, aby rozhodl o svém konci.“
Filozof a etik z Ústavu státu a práva David Černý v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Pokud medicína už nemůže pomoci a člověk zažívá neúnosné fyzické, psychické nebo existenciální utrpení, včetně ztráty autonomie a důstojnosti, je eticky odůvodnitelné umožnit mu, aby rozhodl o svém konci. Pokud pacient plně rozumí své situaci a důsledkům svého rozhodnutí, je vhodné respektovat jeho přání a usnadnit mu odchod.“
Skotský parlament dnes uzavírá průzkum k návrhu zákona o asistované sebevraždě pro nevyléčitelně nemocné v terminální fázi. Návrh předložil poslanec Liam McArthur. Konzultace s veřejností, které probíhají formou online formuláře, mají za cíl shromáždit názory na umírání, přičemž odpovědět mohou i obyvatelé jiných států. Na podporu zákona a důstojného odchodu ze života před několika dny veřejně vystoupila například oceňovaná skotská herečka Miriam Margolyesová, známá jako profesorka Prýtová z filmové série o Harrym Potterovi.
Spojené království se po zvolení Keira Starmera premiérem vrací k debatě o legalizaci asistované smrti. Starmer už ve své kampani signalizoval ochotu diskutovat o této citlivé otázce. Na konci července proběhlo v House of Lords první čtení návrhu zákona, který by umožnil pacientům v terminální fázi nemoci, u nichž se nepředpokládá délka života delší než šest měsíců, požádat o asistovanou smrt. Návrh, který předložil Lord Falconer, vyvolal různorodé reakce jak mezi odborníky, tak v médiích; proti se tradičně staví církev a její představitelé. Vývoj tohoto tématu ve Spojeném království dlouhodobě podporuje a sleduje organizace Humanists UK.
Švýcarsko by mohlo začít brzy používat první přenosnou kapsli pro asistovanou sebevraždu známou jako Sarco. Tato futuristická 3D tištěná kapsle byla poprvé představena v roce 2019 a funguje tak, že po stisknutí tlačítka naplní komoru dusíkem, čímž rychle sníží hladinu kyslíku, způsobí ztrátu vědomí a způsobí následnou smrt během asi 10 minut. Dobrovolné usmrcení je ve Švýcarsku legální od 40. let 20. století. Sarco přesto vyvolává kontroverze a výzvy k zákazu kvůli právním a etickým otázkám.
Přestože byla fyzicky zcela zdravá, po psychické stránce na tom byla mnohem hůř. Trpěla silnými depresemi a hraniční poruchou osobnosti. Mezi její další diagnózy patřil též autismus. Pro dobrovolnou smrt se rozhodla poté, co jí lékaři dlouhodobě nedokázali pomoci. „Zoraya zemřela dnes ve 13:25. Nebo jak tomu říkala ona: šla spát,“ napsal její přítel na platformu X 22. května 2024.
Asistovaná smrt v dokumentu Dignitas – smrt na předpis. Michèle Causseová požila 15 g prášku Nembutal (Pentobarbital Sodium) rozpuštěného ve zhruba 60 ml obyčejné kohoutkové vody. Příběh Michèle Causseové:
