Asistovaná smrt (MAID – Medical Aid In Dying) má obvykle formu eutanázie (smrtelný prostředek podává třetí osoba) nebo asistovaného sebeusmrcení (pacient činí smrtelný úkon sám).
Zveme vás ke sledování online přenosu výjimečné konference „Rozhodování na konci života“, která se uskuteční 1. dubna 2025 od 10:00 do 14:00 pod záštitou Senátu ČR ve spolupráci s platformou Smrtelník. Konference nabídne otevřenou diskusi o právních, lékařských i etických otázkách spojených s koncem života. Od podmínek pro vznik zákona o eutanazii a asistovaného sebeusmrcení až po význam paliativní péče a institutu „dříve vysloveného přání“, jehož digitální podoba by mohla posílit autonomii pacienta. Na konferenci vystoupí například senátorka MUDr. Věra Procházková, JUDr. Radek Policar z Ministerstva zdravotnictví či Jakub Jaroš, ředitel hamburské organizace Sterbehilfe a mnoho dalších. Společně budou hledat odpovědi na otázky, zda je česká společnost připravená na legislativní změny v této citlivé oblasti, a proč je důležité o konci života mluvit otevřeně. Sledujte živě z jednacího sálu Senátu Parlamentu ČR.
Senátorka a lékařka MUDr. Věra Procházková v rozhovoru pro Press klub na Frekvenci 1 otevřeně hovořila o eutanazii a zdůraznila, že by měla být dostupná těm, kteří si ji při plném vědomí přejí. Podle ní jde o otázku důstojnosti a svobody jednotlivce, přičemž je nutné nastavit jasná pravidla, aby se předešlo zneužití. Z lékařského pohledu vnímá, že moderní medicína sice dokáže život prodloužit, ale ne vždy zajistit jeho kvalitu. Věra Procházková upozorňuje, že ve společnosti stále přetrvávají předsudky a obavy z legalizace eutanazie. Podle ní by se však nemělo jednat o tabu, ale o legitimní možnost pro ty, kteří nechtějí zbytečně trpět.
Je česká společnost připravena na přijetí odpovědnosti za sebeusmrcení? Proč v ČR dosud neexistuje zákon o paliativní péči? Proč je potřeba vznik digitálního registru pro institut dříve vysloveného přání? Tyto a další otázky, které se dotýkají rozhodování o důstojném konci života a zajištění potřebných legislativních kroků, zazní na odborné konferenci Rozhodování na konci života. Uskuteční se 1. dubna 2025 v Jednacím sále Senátu Parlamentu ČR pod záštitou senátorky MUDr. Věry Procházkové a ve spolupráci s projektem Smrtelník. Vystoupí na ní lékaři, filozofové a odborníci na právo, etiku a paliativní péči, kteří budou diskutovat o současném stavu legislativy, etických otázkách i zkušenostech ze zahraničí. Konference je otevřena i pro veřejnost. Účast je zdarma, kapacita je však omezená, proto je nutná předchozí registrace. Více informací o programu naleznete zde:
Lidé mají možnost sepsat dokument, kterým určí, jak s nimi má být nakládáno v případě vážné nemoci nebo ve stáří. Tento právně závazný dokument, označovaný jako dříve vyslovené přání, umožňuje pacientům rozhodnout například o odmítnutí agresivní léčby nebo o podpoře paliativní péče. Nově si lidé budou moci takový dokument uložit i do svého mobilního telefonu, což usnadní jeho dostupnost v krizových situacích. O významu těchto dokumentů hovoří v článku i Karolína Sadílková z portálu Smrtelník, který se věnuje tématu smrti, umírání, kvalitního života a longevity. Odborníci v článku upozorňují, že jasně formulované přání může zdravotníkům usnadnit rozhodování a předejít situacím, kdy jsou lékaři nuceni jednat proti vůli pacienta.
Čtyřiadvacetiletá Noelia ze Španělska, která po neúspěšném pokusu o sebevraždu v roce 2022 zůstala upoutána na invalidní vozík, usiluje o právo na eutanazii. Navzdory tomu, že regionální vláda Katalánska její žádost podpořila na základě posudku komise pro eutanazii, její otec, podporován katolickou organizací Abogados Cristianos, podal právní námitku, čímž proces zablokoval.
První z Britských ostrovů, konkrétně Ostrov Man, míří k legalizaci práva na smrt. Návrh prošel už prvním čtením v parlamentu a ačkoliv je Ostrov Man samosprávným celkem nezávislým na Spojeném království, tento krok přichází v době, kdy Britové také intenzivně debatují o uzákonění asistovaném umírání. Více na BBC:
V Toskánsku došlo k historickému okamžiku, kdy byla poprvé legálně provedena asistovaná sebevražda. Tento případ se týká 44letého muže, který trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, nevyléčitelnou neurodegenerativní chorobou. Po dlouhém boji za právo na ukončení svého utrpení získal povolení k asistovanému sebeusmrcení, což představuje významný milník v italské společnosti. Tento případ znovu otevřel debatu o eutanazii a právu na smrt v Itálii.
V nedávném díle Podcastu Akademie věd se moderátorka Jitka Kostelníková věnuje tématu pacientských práv s Tomášem Doležalem, vedoucím Kabinetu biomedicíny a zdravotnického práva Ústavu státu a práva AV ČR. Diskutují o eutanazii, komunikaci lékařů s pacienty v závěru života a významu informovaného souhlasu pro kvalitní vztah mezi pacientem a lékařem. Doležal také upozorňuje na potřebu obezřetnosti při využívání umělé inteligence ve zdravotnictví, která se již běžně objevuje v chatbotech či diagnostických aplikacích. Více se dozvíte už v samotném rozhovoru.
V eseji „Odvaha být přítěží. Je eutanazie důstojná?“ se Tereza Matějčková zamýšlí nad rostoucí podporou eutanazie ve společnosti, kterou schvaluje přes 70 % Čechů včetně prezidenta Petra Pavla. Upozorňuje tak na trend, kdy se eutanazie stává preferovaným řešením pro ukončení utrpení, a zmiňuje, že v některých evropských zemích, jako je Německo či Velká Británie, dochází k postupné legalizaci asistovaného umírání. Matějčková však vyzývá i k zamyšlení nad tím, jak se stavíme k životu a utrpení.
„Prezident zmínil, že nechce, aby byl jeho život prodlužován za cenu ztráty kvality. Podobný názor vám řekne mnoho pacientů, ale pro každého přitom znamená kvalita života něco jiného,“ říká k opakované podpoře eutanazie z úst Petra Pavla přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Kateřina Rusinová. Celý rozhovor vyšel na serveru Aktuálně.cz:
