Co je to osamělost? Jde o nepříjemný subjektivní stav vznikající v důsledku nedostatečného zapojení do sociálních vztahů. Osamělost může být sociální, nebo emoční. Tu sociální způsobuje nedostatek vztahů především s přáteli a známými a souvisí se samotou. Emoční osamělost oproti tomu vzniká při absenci blízkého vztahu založeného na vzájemném porozumění. Chronická osamělost je rizikovým faktorem pro vznik somatických i duševních poruch; zvyšuje i úmrtnost. Osamělost se nerovná samotě.
Americká psychiatrická asociace (APA) zjistila, že v USA počátkem roku 2024
- 30 % dospělých uvedlo, že za poslední rok zažili pocity osamělosti alespoň jednou týdně,
- 10 % dospělých uvedlo, že jsou osamělí každý den,
- 30 % mladých ve věku 18–34 let uvedlo, že byli osamělí každý den nebo několikrát týdně,
- 39 % svobodných oproti 22 % ženatých dospělých tvrdilo, že byli v posledním roce osamělí každý týden.
APA logo – https://www.psychiatry.org/
Z pohledu vývoje lidstva je osamělost v moderní společnosti relativně nový a paradoxní fenomén. Lidé jsou přirozeně sociální tvorové – naše schopnost vytvářet a udržovat mezilidské vztahy byla klíčem k přežití během evoluce. Ve skupině jsme byli chráněni před predátory, měli jsme přístup ke sdíleným zdrojům a mohli jsme se reprodukovat a společně pečovat o potomky.
V moderním světě však technologický pokrok paradoxně přispěl k nárůstu sociální izolace. Zatímco naši předci byli téměř neustále v kontaktu se svou komunitou, dnes žijeme v hustě zalidněných městech, avšak často bez skutečných sociálních vazeb. Tento jev, označovaný někdy jako „urbanizovaná osamělost“, se stal vážným civilizačním problémem. Podobné potíže ale najdeme i na venkově – ten se na mnoha místech vylidňuje a v řadě vesnic už téměř nežijí mladí lidé ani děti.
Z evolučního hlediska byla osamělost vždy varovným signálem, že se něco pokazilo a je třeba se znovu začlenit do sociálního prostředí. Pokud tento signál ignorujeme nebo ho kompenzujeme nevhodnými způsoby (například alkoholem, jídlem či workoholismem), upadáme do evolučně nepřirozeného stavu, jejž naše tělo a mysl neumí dlouhodobě zvládnout.
Už před 15 lety odhalila rozsáhlá metaanalýza, že sociální vztahy patří mezi nejsilnější faktory ovlivňující kvalitu i délku života. Lidé s kvalitními sociálními vazbami mají o 50 % vyšší pravděpodobnost přežití než ti, kteří jsou sociálně izolovaní. Dopad osamělosti na úmrtnost dokonce výrazně převyšuje rizika spojená s obezitou, nedostatkem pohybu či vysokým krevním tlakem a je minimálně srovnatelný s celoživotním kouřením nebo nadměrnou konzumací alkoholu.
Studie navíc zjistila, že na dlouhověkost mají největší vliv rozsáhlé, fyzicky prožívané sociální sítě – přátelé, rodina, sousedské aktivity a další formy aktivního společenského života. Z metaanalýzy také poměrně překvapivě vyplynulo, že samotné „nebydlet sám“ není zdaleka tak důležitý faktor, jak se obvykle myslí. Žití v jednočlenné domácnosti zvyšuje riziko úmrtí jen mírně (OR = 1,19). Oproti tomu lidem, kteří postrádají zapojení do širších sociálních vazeb, vzrůstá riziko úmrtnosti výrazněji (OR = 1,91). Pro snížení rizika úmrtí je tedy stěžejní komplexní sociální integrace, nikoli spolubydlení s jinou osobou.
„Problém osamělosti vyvstává hlavně u mladých dospělých. Ukázal to globální průzkum na téma osamělosti a propojení, podle kterého osamělost nepociťují nejvíce starší generace, u kterých by se to nabízelo s tím, že po ukončení kariéry mohou do určité míry ztrácet kontakt se společností, ale právě mladší ročníky. Zatímco u lidí starších 65 let v globálním průměru uvedlo 17 % respondentů, že se cítí velmi nebo docela osaměle, mezi lidmi ve věku 19 až 29 let se tak cítilo 27 % respondentů.“ www.evropavdatech.cz
V České republice navíc mezi roky 2018 a 2022 došlo u mladých dospělých k více než čtyřnásobnému nárůstu těch, kteří uvedli, že se nemají na koho spolehnout.
S tímto jevem koreluje i nárůst diagnostikovaných duševních poruch, zejména u dětí a mladých dospělých. Navzdory rostoucím možnostem digitálního spojení se totiž mladí lidé často cítí izolovanější než kdy dříve.
Fotografie vytvořena pomocí modelu DALL-E od společnosti OpenAI
Efekt napříč věkem i zdravím
Dalším významným poznatkem zmiňované metaanalýzy je, že účinky sociálních vazeb na přežití jsou univerzální napříč věkem, pohlavím i zdravotním stavem. Vliv osamělosti na úmrtnost zůstává významný bez ohledu na počáteční zdravotní kondici nebo konkrétní příčinu úmrtí – i relativně zdraví lidé umírají dříve, pokud jsou dlouhodobě osamělí.
Z toho vyplývá, že dostatečná sociální podpora ovlivňuje jak psychické, tak fyzické zdraví. Silné vztahy snižují hladinu stresu, kortizolu a posilují imunitu. Naopak osamělost zvyšuje zánětlivé procesy a riziko kardiovaskulárních onemocnění. Osamělí lidé mají často vyšší krevní tlak, cholesterol a vyšší pravděpodobnost infarktu či mrtvice; podobně jako v případě kouření, alkoholu nebo některých drog.
Sociální vztahy tedy nejen chrání před nemocemi, ale přímo se podílejí na délce života. Z neurovědeckého hlediska představuje osamělost fyziologický stresor, který aktivuje stejné mozkové oblasti jako fyzická bolest (např. přední cingulární kůra). Chronicky se pak aktivuje osa HPA (hypotalamus–hypofýza–nadledviny), což vede k dlouhodobě vysokým hladinám kortizolu, oslabuje imunitu a urychluje degenerativní změny v mozku. Nedostatek sociálního kontaktu může rovněž snižovat produkci oxytocinu, hormonu spojeného se sociální sounáležitostí a důvěrou, což dál prohlubuje sociální úzkost a pocit ohrožení.
Zdroj: www.finmag.cz – Co nechceme slyšet: Samota zabíjí, Vojtěch Pišl
Zanedbávaný rizikový faktor
Zarážející je, že lékařská péče nadále tuto problematiku spíše opomíjí. Zatímco kouření, alkohol, stravovací návyky nebo pohybové aktivity se u pacientů běžně sledují, sociální izolace zůstává většinou stranou zájmu – přestože její dopad na předčasnou úmrtnost může být obdobný, nebo dokonce větší.
Současný stav ukazuje, že cílená prevence osamělosti a podpora komunitních programů by mohly zachraňovat životy, zvyšovat jejich kvalitu i průměrnou délku a současně snižovat společenské náklady.
Jak z toho ven?
Jestliže osamělost zvyšuje riziko úmrtí až o 50 %, je nasnadě položit si otázku, co proti ní můžeme dělat. Následujících pár bodů je možná banálních, ale v každodenním kolotoči na ně snadno zapomínáme:
- Plánování sociálních aktivit – vyhraďme si vědomě čas, kdy se budeme setkávat s přáteli, rodinou či sousedy. Pokud nic neorganizují druzí, buďme sami iniciátory.
- Péče o stávající vztahy – i krátká zpráva nebo rychlý telefonát mohou hrát zásadní roli v udržení blízkých vazeb.
- Zapojení do sousedství – účast na jednorázových či pravidelných sousedských akcích, oslavách nebo drobné výpomoci vytváří přirozený prostor pro bližší propojení s lidmi, kteří žijí kolem nás.
- Skupinové aktivity – zájmové a vzdělávací kroužky, sportovní kluby, turistika, ochotnické divadlo nebo hudební soubory: to vše kombinuje sociální interakce s koníčky a aktivním trávením času.
- Trénink sociálních dovedností – kdo se cítí v komunikaci nejistý, může se obrátit na kurzy asertivity či sociálních dovedností, které pomohou navázat a prohloubit vztahy.
- Omezení závislosti na digitálních sítích – online hry, sociální sítě a seriály mohou dočasně vytvářet iluzi propojení, ale fyzický kontakt a přímá sociální interakce jsou pro naše tělo i mozek nenahraditelné.
Osamělost tedy není jen osobním problémem – stala se globální zdravotní krizí, která zvyšuje riziko úmrtí podobně jako kouření či alkoholismus, a dokonce více než obezita nebo pracovní stres. Pokud tento fenomén budeme ignorovat, riskujeme nejen zhoršení duševního a tělesného zdraví, ale také ztrátu základního lidského aspektu – schopnosti vytvářet a udržovat smysluplné vazby. Bez nich žádná civilizace dlouhodobě nepřežije.
Samota a osamělost, Foto: Gadiel Lazcano, Zdroj: Unsplash
Psychedelika jako další možné řešení
Psychedelika, jako jsou psilocybin (aktivní látka v lysohlávkách) a ketamin, se v posledních letech dostávají do popředí zájmu vědců a terapeutů díky svému potenciálu v léčbě duševních onemocnění, zejména deprese a úzkostných poruch. Ačkoli přímý výzkum zaměřený na použití psychedelik k léčbě osamělosti je zatím omezený, existují náznaky, že by mohly mít pozitivní vliv i v této oblasti.
Existuje ketaminem asistovaná terapie, ta je dokonce legálně dostupná i v Praze v Psyonu a někdy i hrazená zdravotní pojišťovnou. U ketaminu je již prokázán robustní antidepresivní účinek, který má delší trvání, pokud je podporován psychoterapií.
Psilocybinová terapie je legálně dostupná v Nizozemsku. Tam se nabízí terapeutické výjezdy, někdy vše probíhá formou skupinové práce za pomoci terapeutů.
Ve Švýcarsku se dá předepsat LSD takzvaně „off-label“ nebo za účelem „compassionate use“ (soucitné využití), když například onkologicky nemocný pacient trpí úzkostmi. Tehdy může lékař požádat o výjimku.
Zdroj: www.substack.com
O psychedelických látkách se hodně mluví a lidé mají chuť se sami léčit a experimentovat, ale osobně myslím, že je dobré brát ohled na to, že se pracuje se silně změněnými stavy vědomí a k nim je třeba přistupovat s respektem a pokorou. Pokud toto dodržíte, mohou být zážitky velkým přínosem.
Abychom zajistili naše přežití, potřebujeme zásadní změnu uvažování nikoli na úrovni jednotlivců, ale celé populace. Musíme překonat nejen pocit osamělosti a odcizení, ale obnovit i spojení s vlastním vědomím a přírodou.
Zdroje:
Fotka na titulku: Mark Travers – www.forbes.com
Holt-Lunstad, Juliane, B. Smith, Timothy, Layton, J. Bradley. 2010. Social Relationships and Mortality Risk: A Meta-analytic Review. https://journals.plos.org/plosmedicine/articleid=10.1371/journal.pmed.1000316#abstract1
Vondráčková, Petra, Vacek, Jaroslav, Masaryková, Adéla. 2014. Česká a slovenská psychiatrie. http://www.cspsychiatr.cz/
Connores, Erin. 2024. New APA Poll: One in Three Americans Feels Lonely Every Week. https://www.psychiatry.org/News-room/News-Releases/New-APA-Poll-One-in-Three-Americans-Feels-Lonely-E
Košlerová, Anna. 2022. Psychedelika jako lék na deprese? V mozku se vytvoří hustší síť propojení, říká lékařka. irozhlas.cz.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/psychadelika-nudz-dusevni-zdravi-deprese-lsd-mescalin-psilocybin-lysihlavky_2209170600
Citace a další informace pochází z webu www.evropavdatech.cz.