V rámci konference Rozhodování na konci života, kterou spolupořádala platforma Smrtelník a která se konala pod záštitou Senátu České republiky dne 1. 4. 2025 v Jednacím sále budovy Senátu, zveřejňujeme výzkum veřejného mínění v otázkách eutanazie, asistovaného sebeusmrcení a znalosti institutu dříve vysloveného přání.
Výzkum pro platformu Smrtelník zpracovala společnost Ipsos, která poskytuje velmi přesná a relevantní data pro informovaná rozhodnutí již 50 let.
Zákony o eutanazii a asistovaném sebeusmrcení dosud v Česku chybí. Již poněkolikáté však česká veřejnost dala těmto tématům v průzkumech veřejného mínění silnou podporu. Podle aktuálního měření agentury Ipsos, které probíhalo v únoru 2025, by velmi významná většina obyvatel České republiky tyto formy dobrovolného odchodu podpořila.
Z výzkumu na reprezentativním vzorku, kde bylo dotazováno více než 1 000 dospělých Čechů, vyplývá, že až tři čtvrtiny lidí by přijetí zákona, který by eutanazii umožnil, podpořily. Třetina z nich by tak učinila rozhodně. U asistovaného sebeusmrcení pak podpora mírně klesá, avšak i zde se vyslovilo pro přijetí zákona 68 % respondentů. Znalost institutu dříve vysloveného přání je však ve společnosti velmi nízká.
Podpora eutanazie
Bezmála tři čtvrtiny lidí v Česku by podpořily přijetí zákona, který povoluje eutanazii. Rozhodně by ho podpořila třetina lidí. Mladí lidé do 24 let by ho podpořili méně často.
Ano eutanazii říká 73 % Čechů – silná většina je pro zákonné zakotvení možnosti důstojného odchodu. Podpora eutanazie je v české populaci výrazná – 40 % respondentů ji spíše podporuje, 33 % dokonce rozhodně podporuje.
Muži a ženy se v názorech liší jen minimálně. Nejsilnější podpora zaznívá od lidí ve věku 55–65 let (78 %) a vysokoškolsky vzdělaných osob (79 %). Naopak mladí do 24 let vykazují nižší podporu – jen 59 %, což může souviset s nižší zkušeností s terminální péčí nebo menší obeznámeností s problematikou.
Podpora asistovaného sebeusmrcení
V Česku by přijetí zákona o asistovaném sebeusmrcení podpořilo sedm lidí z deseti. Rozhodně by ho podpořili tři lidé z deseti. Mladí lidé jsou opět rezervovanější. Rozhodně by takový zákon podpořila necelá pětina z nich.
Asistované sebeusmrcení by podpořilo 68 % lidí – třetina z nich bez váhání. I zde je podpora vysoká – 37 % lidí je spíše pro a 31 % rozhodně.
Zajímavým aspektem je, že nejmladší skupina 18–24 let vykazuje nejnižší míru rozhodné podpory (pouze 19 %), zatímco největší odhodlání mají respondenti z věkové kategorie 45–54 let (41 %) a celkově opět vysokoškoláci (73 %). Znamená to, že se zvyšující se životní zkušeností roste i empatie k právu na ukončení života.
Znalost institutu dříve vysloveného přání
V Česku o institutu dříve vysloveného přání minimálně slyšela bezmála třetina lidí. Velmi dobře ho zná ale jen 5 % populace.
Jen 5 % lidí opravdu zná institut dříve vysloveného přání – většina o něm nikdy neslyšela. Institut, který umožňuje člověku předem určit, zda si v budoucnu přeje (ne)pokračovat v léčbě v případě, že nebude schopen rozhodovat sám, zná dobře pouze 5 % dotázaných. Dalších 29 % o něm slyšelo, ale podrobnosti nezná. Celých 66 % respondentů uvedlo, že o něm neslyšeli vůbec.
Nejlépe informovaní jsou vysokoškoláci (37 % jich zná institut alespoň rámcově), naopak mezi lidmi se základním vzděláním a u vyučených převládá naprostá neznalost. Věkově vynikají lidé mezi 25–34 lety – v této skupině je znalost nejvyšší.
Zatímco eutanazie je definována jako lékařsky asistovaný akt bezbolestného ukončení života pacienta v terminálním stádiu nemoci, asistované sebeusmrcení přenáší vykonání samotného aktu na pacienta, byť za předchozí pomoci odborníka. Obě možnosti se v očích veřejnosti jeví jako prostředky k důstojnému dobrovolnému odchodu ze života pro určité okruhy pacientů.
Podpora je vyšší mezi ženami, staršími ročníky a osobami s vysokoškolským vzděláním. Nejvýrazněji se v datech odlišuje skupina mladých do 24 let – ti jsou k zavedení eutanazie výrazně zdrženlivější. Pouze 59 % mladých by podpořilo eutanazii, což je nejnižší hodnota napříč všemi skupinami.
U institutu dříve vysloveného přání je patrné, že klíčovou roli hraje vzdělání. Zatímco mezi vysokoškoláky ho zná velmi dobře až 9 % dotazovaných, mezi lidmi se základním vzděláním či vyučenými ho znají jen jednotky procent. Přitom právě tento institut, který v Česku již existuje, umožňuje každému předem zapsat své přání ohledně ukončení léčby v situaci, kdy už o sobě nebude schopen rozhodovat sám.
Výsledky všech posledních průzkumů ale jasně naznačují, že podpora veřejnosti je silná a konzistentní. Přes deklarovaný zájem o důstojný odchod ze života a právo autonomně rozhodovat o jeho konci však český právní rámec zatím setrvává neměnný.
Zůstává jen otázkou, kdy se přání veřejnosti začne skutečně odrážet v politických krocích a možnost dobrovolného sebeusmrcení získá nadpoloviční podporu zákonodárců, protože veřejnost mluví jasně.
Celý dokument výzkumu veřejného mínění Ipsos si můžete stáhnout níže: