Vědec a inženýr Ray Kurzweil (76) během svého života prokázal, že je technickým géniem, filozofem a futurologem, jehož myšlenky rezonují daleko za hranicemi vědecké komunity. Proslavil se nejen jako vynálezce hudebních syntezátorů, ale také jako propagátor myšlenky technologické singularity – bodu, kdy umělá inteligence překoná lidský intelekt a změní vše, co známe. Jeho předpovědi, že lidé budou žít déle díky medicínským pokrokům a propojení s technologiemi, především s AI, nebo že jednou budeme schopni nahrát naši mysl do počítače a dosáhnout nesmrtelnosti, plní média posledních 25 let s pravidelností, s jakou vycházejí jeho knihy. Ta nejnovější, The Singularity Is Nearer, přichází na trh právě teď, teoreticky navazuje na dřívější Kurzweilova díla a aktualizuje jeho technologickou vizi budoucnosti, v níž bude hrát prim právě umělá inteligence, která člověku kromě jiného pomůže se v blízké době dožít věku 120 let.
V kariéře Raye Kurzweila můžeme vysledovat tři oblasti jeho zájmu: mozek, umělá inteligence a dlouhověkost. Propojení těchto témat vnímá jako klíč k technologickému pokroku, který může radikálně změnit lidský život. Kurzweil totiž věří, že porozumění fungování mozku je nezbytné k vytvoření umělé inteligence, která by mohla nejen napodobit, ale i překonat tu lidskou. Tato AI by pak hrála zásadní roli v prodlužování našich životů, a to nejen prostřednictvím pokroků v medicíně, ale rovněž otevřením užší interakce člověka s technologiemi, což by se nám mohlo odvděčit dosažením nesmrtelnosti.
Níže přinášíme nejen ukázku z Kurzweilovy knihy, ale také rekapitulujeme jeho důležité technologické příspěvky a myšlenky, které jsou zároveň určitým společenským mementem ve smyslu, že úvahy o prodlužování života se do globálního prostoru dostávají snáze než diskuze, co se bude dít na jeho konci a jak o něm můžeme rozhodnout.
Replikace a nápodoba pomocí technologií
Kurzweil se počítačům začal věnovat už ve školních letech a v roce 1965 jako sedmnáctiletý středoškolák vystoupil v televizním pořadu I’ve Got a Secret (Mám tajemství) na stanici CBS, kde předvedl klavírní skladbu, kterou složil jím sestrojený počítač. „Byl to můj první projekt na rozpoznávání vzorců, což je v posledních padesáti letech mým hlavním oborem zájmu. Můj program analyzoval hudební skladby slavných skladatelů a vytvořil model typů vzorců, které používali. Poté složil originální hudbu s použitím podobných vzorců. Jednalo se o originální skladby počítače, které však zněly, jako by je složil žák skladatele, kterého počítač analyzoval,“ prozradil v roce 2012 v magazínu Making Music. Za tento vynález obdržel cenu na Mezinárodním vědeckém veletrhu a osobně mu blahopřál prezident Lyndon B. Johnson.
Na počátku 80. let pak Kurzweil vešel ve známost jako tvůrce syntezátorů, tedy nástrojů napodobujících reálné zvuky, a připojil se tak k technologickým průkopníkům elektronické hudby, jakými v jeho generaci byli Robert Moog, Don Buchla nebo Alan R. Pearlman a jejich značky Moog, Buchla a ARP. Kurzweil měl navíc silného partnera v osobě světoznámého muzikanta Stevieho Wondera. S ním se seznámil díky dřívějšímu vynálezu čtecího stroje pro nevidomé, jehož premiéru uvedly večerní zprávy CBS 13. ledna 1976.
„Následující den mě Stevie Wonder slyšel, jak ho předvádím v Today Show, a zavolal mi do kanceláře. Předali jsme mu náš první sériový model. V roce 1982 mě pozval do nového studia v Los Angeles, které se jmenovalo Wonderland. Posteskl si nad tehdejším stavem techniky v tom smyslu, že sice existovaly akustické nástroje, které vytvářely krásné zvuky, jako například klavír, housle a kytara, mnoho z nich však nebylo polyfonních, nedalo se na ně hrát současně a většina hudebníků uměla hrát jen na jeden nástroj. Na druhé straně existovala kategorie syntezátorů, ale základní zvuky, se kterými jste museli pracovat, byly slabé a zněly příliš synteticky. Ptal se, zda by bylo možné použít velmi výkonné techniky počítačového ovládání, jako je sekvencování, vrstvení a modifikace zvuku, na krásné komplexní zvuky akustických nástrojů.“ Kurzweil měl pocit, že použitím technik pokročilého zpracování signálu a rozpoznávání vzorců by to možné bylo. Dohodli se na spolupráci a se Steviem Wonderem jako hudebním poradcem založili společnost Kurzweil Music Systems.
Pokud se Kurzweil při vývoji syntezátorů snažil elektronicky reprodukovat zvuky a výraz akustických nástrojů, můžeme to vnímat jako paralelu k jeho pozdější práci na AI, kde se snaží replikovat a vylepšovat kognitivní funkce. V obou disciplínách Kurzweil pracoval se širokými vědomostmi v nevídaném detailu. Například Kurzweil K250, jeden z jeho prvních syntezátorů, byl navržen tak, aby napodobil zvuk koncertního klavíru tak přesně, aby byl pro mnohé posluchače nerozeznatelný. A to by se nestalo, kdyby Kurzweilův tým nevyužíval hluboké znalosti z oblasti zvuku, akustiky a zpracování signálů. Dodnes je mezi zvukovými inženýry vyhledáván model K2000 z roku 1991, jenž navazoval na předchozí syntezátory a zároveň měl bohatou knihovnu zvuků a rozšířené možnosti programování. Od počátku 90. let ho začali, především na koncertech, používat Pink Floyd, patrný je též na jejich desce The Division Bell; v tehdejší explodující taneční scéně se podepsal například pod ústřední motiv tanečního hitu Children od Roberta Milese. Za svou průkopnickou práci na syntezátorech, respektive za technologický přínos v oblasti hudby, obdržel Kurzweil v roce 2015 ocenění Grammy.
Budete žít věčně
Na syntezátorech si Kurzweil vyzkoušel možnosti replikace, což jen posílilo jeho víru, že pomocí nápodoby přirozených procesů může technologie posloužit k posílení lidských schopností na úrovni vědomí. Jeho publikace a rozhovory z posledních 25 let jsou plné troufalých vizí, zároveň však s každou novou knihou musel lehce měnit časové údaje, protože pokrok není v některých ohledech tak rychlý, jak Kurzweil původně předpokládal. Na druhou stranu spousta jeho předpovědí míří k postupné realizaci.
V knize The Age of Spiritual Machines: When Computers Exceed Human Intelligence z roku 1999 Kurzweil předpovídal, že v roce 2020 počítače překonají paměťovou kapacitu a výpočetní schopnosti našeho mozku, lidstvo bude rozvíjet vztahy s automatizovanými personami a nakonec rozdíl mezi člověkem a strojem zcela zmizí. Na okamžik, kdy umělá inteligence překoná tu lidskou a umožní lidstvu nejen rozšířit své schopnosti, ale také dotknout se nesmrtelnosti, se více zaměřil v roce 2005 v knize The Singularity Is Near: When Humans Transcend Biology. Tento bod – technologická singularita – podle Kurzweila umožní překonat omezení našich biologických těl a mozků a umožní nahrát lidskou mysl do digitálního prostředí, což by teoreticky umožnilo věčné trvání vědomí. „Získáme moc nad svým osudem. Naše smrtelnost bude v našich vlastních rukou. Budeme moci žít tak dlouho, jak budeme chtít, což je jemně odlišné tvrzení od toho, že budeme žít věčně,“ píše na stránkách knihy.
V souvislosti s vizí nesmrtelnosti se Kurzweil zabývá nejen jako vědec, ale i sám na sobě potlačením biologického procesu lidského stárnutí. V knize Fantastická cesta: Žijte tak dlouho, abyste mohli žít navždy, kterou napsal společně s Terrym Grossmanem, přináší poměrně detailní postup, jak správně vyživovat své tělo i mozek, přičemž se zaměřuje na efekty různých potravin a eliminaci škodlivých okolních vlivů. Kniha vyšla zhruba 10 let před tím, než globálně vypukl zájem o biopotraviny, doplňky stravy, diety, zdravý životní styl a aktivní život. V nedávném rozhovoru pro časopis Wired Kurzweil uvedl, že každý den bere 80 různých pilulek podporujících jeho zdraví.
„Spousta vědců má pocit, že na umírání není nic nevyhnutelného, a my vymýšlíme věci, jak ho zastavit. V podstatě se můžeme smrti zbavit zpomalením stárnutí,“ uvedl v rozhovoru a rozvíjí myšlenku, že ani 120 let života nemusí být pro člověka konečným milníkem. „Horní hranice neexistuje. Jakmile se dostaneme za singularitu, budeme schopni umístit některá spojení umělé inteligence do našeho vlastního mozku. Nebude to doslova uvnitř mozku, ale připojíme se ke cloudu. Výhodou cloudu je, že je kompletně zálohovaný.“
Kurzweil vlastně spatřuje hodnotu člověka v jeho mozku a v tom, že se bude rozvíjet a propojovat s technologiemi; podle něho bude lidské já kombinací fyzického a elektronického mozku. To je také motiv jeho knihy How to Create a Mind, kde popisuje, jak by mohlo být fungování mozku počítačově replikováno a vylepšeno především o navýšení kapacity ke zpracování vzorců, což je kognitivní funkce umožňující rozpoznávat, interpretovat a reagovat na opakující se struktury nebo pravidelnosti v našem okolí, což je základem učení. To by celkově mohlo vyústit ve vznik inteligence, která předčí možnosti konvenčního lidského mozku.
Spojení lidské mysli s umělou inteligencí vyústí v rozšíření možností člověka a tento svazek se stane základem pro možné zálohování mozku a v konečném důsledku zajistí naši nesmrtelnost.
„Zdá se, že jen několik málo dalších druhů, jako například šimpanzi, má schopnost chápat a tvořit jazyk a také používat primitivní nástroje. Mají sice také neokortex, ale jejich schopnosti jsou omezené kvůli jeho menší velikosti. Naopak velikost našeho vlastního neokortexu překročila hranici, která lidskému druhu umožnila vytvářet stále výkonnější nástroje, včetně nástrojů, které nám nyní mohou umožnit pochopit naši vlastní inteligenci. Nakonec nám naše mozky v kombinaci s technologiemi, jež jsme vytvořili, umožní vytvořit syntetický neokortex, který bude obsahovat mnohem více než pouhých 300 milionů zpracování vzorců, jichž je nyní náš mozek schopen. Proč ne miliardu? Nebo bilion?“
Dle Kurzweila spojení lidské mysli s umělou inteligencí vyústí v rozšíření možností člověka a tento svazek se stane základem pro možné zálohování mozku a v konečném důsledku zajistí naši nesmrtelnost, byť bez těla. Nakonec po nás může zbýt jen disk s daty.
Kurzweil spolu s tím rozvíjel i teorii více lidských identit, tedy že ve virtuálním prostředí budeme žít jako boti pod jinou identitou a možná i s nějakou vymodelovanou postavou. V nové knize The Singularity Is Nearer se kromě zpřesnění svých klíčových myšlenek zaměřuje také na téma umělou inteligencí řízených nanobotů, kteří budou v našem těle odstraňovat různé neduhy, či dokonce přispějí k léčbě rakoviny.
Můžeme si položit otázku, co prodlužováním života a touhou po nesmrtelnosti Kurzweil sleduje. Jednoduchou větou by se dalo odpovědět, že jeho sen není daleko od myšlenkového hnutí longtermistů (psali jsme zde) – prodloužení života poslouží k pravděpodobnějšímu naplnění potenciálu lidstva. U Kurzweila je však rozdíl v tom, že je více zaměřen na jednotlivce a snaží se o pokrok pomocí špičkové vědecké práce s daty a určitým biohackingem fyzických možností těla. Ať už s jeho vizemi a myšlenkami souzníte, zdají se vám zcestné, nebo ho považujete za příliš optimistického, nelze popřít, že Ray Kurzweil je jednou z nejvlivnějších postav současného technologického světa. A jeho myšlenky jsou široce komentovány a promítají se do obecných představ o budoucnosti lidstva.
Ukázka z knihy The Singularity Is Nearer
Vydavatel: Penguin Books. Copyright © 2024 Ray Kurzweil
Překlad: AI
Většina dosavadních pokroků v léčbě a prevenci nemocí byla výsledkem lineárního procesu hledání použitelných zákroků. Protože nám chyběly nástroje pro systematické zkoumání všech možných léčebných postupů, objevy v rámci tohoto paradigmatu byly do značné míry dílem náhody. Pravděpodobně nejvýznamnějším náhodným objevem v medicíně se stal objev penicilinu, který zahájil revoluci v oblasti antibiotik a od té doby zachránil možná až 200 milionů životů. Ale i v případech, kdy objevy nejsou doslova náhodné, je třeba velkého štěstí, aby vědci dosáhli průlomu pomocí tradičních metod. Bez možnosti vyčerpávající simulace možných molekul léků se výzkumníci musí spoléhat na vysoce výkonný screening a další náročné laboratorní metody, které jsou mnohem pomalejší a méně efektivní.
Abychom byli upřímní, tento přístup nám však přinesl velké výhody. Před tisíci lety se průměrná délka života Evropanů pohybovala jen kolem dvaceti let, protože spousty lidí umíraly v dětství nebo v mládí na nemoci, jako je cholera a úplavice, kterým lze nyní snadno předcházet. V polovině devatenáctého století se průměrná délka života ve Spojeném království a Spojených státech zvýšila na čtyřicet let. Od roku 2023 se ve většině vyspělých zemí zvýšila na více než osmdesát let. Za posledních tisíc let jsme tedy průměrnou délku života téměř ztrojnásobili a za poslední dvě století zdvojnásobili. Toho bylo z velké části dosaženo vyvinutím způsobů, jak eliminovat vnější patogeny – bakterie a viry, které přinášejí nemoci z vnějšku do našeho těla.
V podstatě jsme v procesu přeměny medicíny na informační technologii a využíváme exponenciálního pokroku k ovládnutí softwaru biologie.
Zbývající zdroje nemocí a postižení pocházejí většinou z hloubi našeho vlastního těla. V důsledku špatného fungování buněk a rozpadu tkání dochází k onemocněním, jako je rakovina, ateroskleróza, cukrovka a Alzheimerova choroba. Tato rizika můžeme do jisté míry snížit prostřednictvím životního stylu, stravy a doplňků stravy, což nazývám prvním mostem k radikálnímu prodloužení života, ale ty mohou nevyhnutelné pouze oddálit. Proto se zhruba od poloviny dvacátého století prodlužování délky života ve vyspělých zemích zpomalilo. Například ve Spojených státech se od roku 1880 do roku 1900 předpokládaná průměrná délka života při narození zvýšila přibližně z třiceti devíti na čtyřicet devět let, ale od roku 1980 do roku 2000 – poté, co se zájem medicíny přesunul od infekčních nemocí k onemocněním chronickým a degenerativním – se zvýšila pouze ze sedmdesáti čtyř na sedmdesát šest let.
Naštěstí v průběhu tohoto desetiletí vstupujeme na druhý most: kombinujeme umělou inteligenci a biotechnologie, abychom tyto degenerativní choroby porazili. Již jsme totiž pokročili za hranice používání počítačů k pouhé organizaci informací o zákrocích a klinických studiích. Nyní využíváme umělou inteligenci k hledání nových léků a do roku 2030 budeme schopni zahájit proces rozšiřování a nakonec i nahrazování pomalých a nedostatečně výkonných lidských studií digitálními simulacemi. V podstatě jsme v procesu přeměny medicíny na informační technologii a využíváme exponenciálního pokroku (který je pro tyto technologie charakteristický) k ovládnutí softwaru biologie.
Jeden z prvních a nejdůležitějších příkladů tohoto postupu lze nalézt v oblasti genetiky. Od dokončení Human Genome Project v roce 2003 se náklady na sekvenování genomu exponenciálně snižují a každý rok klesají v průměru přibližně o polovinu. Navzdory krátkému ustrnutí v pohybu nákladů na sekvenování v letech 2016 až 2018 a zpomalení v souvislosti s pandemií COVID-19 náklady nadále klesají a tento proces se pravděpodobně opět zrychlí, protože v sekvenování hraje čím dál větší roli sofistikovaná umělá inteligence. Náklady klesly z přibližně 50 000 000 dolarů za genom v roce 2003 na pouhých 399 dolarů na začátku roku 2023, přičemž jedna společnost dokonce slibuje, že v době, kdy budete číst tento článek, budou k dispozici testy za 100 dolarů.
Jádrem identity člověka není jeho mozek samotný, ale spíše velmi konkrétní uspořádání informací, které je mozek schopen reprezentovat a ovládat.
S tím, jak umělá inteligence mění stále více oblastí medicíny, budeme svědky mnoha podobných trendů. Již nyní začínáme cítit dopady, ale stále se nacházíme na počátku této exponenciální křivky. Ze současného pramínku aplikací se do konce 20. let tohoto století stane velká záplava.
Pak budeme moci začít řešit přímo biologické faktory, které nyní omezují maximální délku života na přibližně 120 let, včetně mitochondriálních genetických mutací, zkrácené délky telomer a nekontrolovaného dělení buněk způsobujícího rakovinu.
V roce 2030 dosáhneme třetího mostu radikálního prodloužení života: sestrojení lékařských nanobotů se schopností inteligentně provádět údržbu a opravy na buněčné úrovni v celém našem těle. Podle některých definic jsou již dnes některé biomolekuly považovány za nanoboty. Co však bude nanoboty třetího mostu odlišovat, je jejich schopnost aktivního ovládání umělou inteligencí k provádění různých úkolů. V této fázi získáme podobnou úroveň kontroly nad naší biologií, jakou v současnosti máme nad údržbou automobilů. To znamená, že pokud se vaše auto nezničí při velké havárii, můžete pokračovat v opravách nebo výměně jeho součástí po neomezenou dobu. Stejně tak inteligentní nanoboti umožní cílenou opravu nebo modernizaci jednotlivých buněk, čímž definitivně porazí stárnutí. Čtvrtý most – schopnost digitálně zálohovat soubory naší mysli – bude technologií 40. let 21. století. Jádrem identity člověka není jeho mozek samotný, ale spíše velmi konkrétní uspořádání informací, které je mozek schopen reprezentovat a ovládat. Jakmile budeme schopni tyto informace naskenovat s dostatečnou přesností, budeme schopni je replikovat do digitálních nosičů. To by znamenalo, že i kdyby byl biologický mozek zničen, nezanikla by identita člověka, která by mohla dosáhnout téměř libovolně dlouhé životnosti kopírováním do bezpečných úložišť.
Foto na titulu: Kevin Dooley – Time Shift
Zdroje
Castoro, Rocco. 2009. Ray Kurzweil. VICE. 31-03-2009. https://www.vice.com/en/article/ray-kurzweil-800-v16n4/
Greene, Jayson. 2022. Stevie Wonder and His Dream Machines. Pitchfork. 27-02-2022. https://pitchfork.com/features/overtones/stevie-wonder-and-his-dream-machines-synth/
Grossberg, Stephen. 2021. Conscious Mind, Resonant Brain: How Each Brain Makes a Mind. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780190070557.
Famous Sounds. SynthMania. https://www.synthmania.com/Famous%20Sounds.htm
Lethby, Mike. 1994. Behind Pink Floyd. Sound On Sound, September 1994. https://web.archive.org/web/20150924104041/http://www.soundonsound.com/sos/1994_articles/sep94/pinkfloyd.html
Levy, Stephen. 2024. If Ray Kurzweil Is Right (Again), You’ll Meet His Immortal Soul in the Cloud. Wired. 13-06-2024. https://www.wired.com/story/big-interview-ray-kurzweil/
Kurzweil, Ray. 2013. Fantastická cesta: Jak zastavit stárnutí a žít věčně. Praha: Triton. ISBN 9788073875758.
Kurzweil, Ray. 2013. How to Create a Mind: The Secret of Human Thought Revealed. New York: Viking. ISBN 9780670025299.
Kurzweil, Ray. 2024. Ray Kurzweil explains how AI makes radical life extension possible. Freethink. 25-06-2024. https://www.freethink.com/robots-ai/ray-kurzweil-ai
Kurzweil, Ray. 1999. The Age of Spiritual Machines: When Computers Exceed Human Intelligence. New York: Viking. ISBN 9780140282023.
Kurzweil, Ray. 2005. The Singularity Is Near: When Humans Transcend Biology. New York: Viking. ISBN 9780670033843.
Kurzweil, Ray. 2024. The Singularity Is Nearer: When We Merge With AI. London: Penguin Books. ISBN 9780593152348.
2012. Ray Kurzweil: As Humans and Computers Merge… Immortality? SingularityWeblog. 12-07-2012. https://www.singularityweblog.com/ray-kurzweil-pbs-immortality/
2012. Ray Kurzweil: Synthesizer Genius. MakingMusic, November/December 2012. https://makingmusicmag.com/ray-kurzweil-synthesizer-genius/