Čtvrté pokračování série článků a s ním další žena, která se svůj příběh dobrovolné smrti nebála zveřejnit. Pokud jste nečetli úvodní článek této série, začněte tady.
Michèle Causseová se narodila v roce 1936 a byla francouzská spisovatelka a aktivistka. Zároveň byla radikální homosexuálkou a bojovnicí za práva žen a lesbiček. Michèle se narodila ve Francii a kromě svého rodného jazyka ovládala také angličtinu a italštinu. Učila v Tunisku, poté 10 let žila v Římě, kde studovala čínštinu. Později se přestěhovala na Martinik a dále do Spojených států, než se přestěhovala do Kanady.
Michèle byla zároveň velkou milovnicí literatury a jazyků, překládala romány známých autorů, jako například Melvilla, Siloneho, Paveseho a Natalie Ginzburgové. Svou energii stále více věnovala právě překladatelské činnosti (z italštiny a angličtiny). Sama psala předmluvy a eseje, aby se lesbické spisovatelky – zejména Mary Dalyová, Gertrude Steinová, Djuna Barnesová a Jane Bowlesová – staly známými ve francouzsky mluvících zemích.
Rovněž učila a byla hostující profesorkou v Římě, konzultantkou UNESCO a hostující profesorkou v Montrealu na Concordia University.
V posledních letech žila na jihozápadě Francie. Causseová se rozhodla ukončit svůj život v den svých 74. narozenin, ve spolupráci s Dignitas – známou klinikou nabízející možnost legální asistované smrti ve Švýcarsku, zatímco ve Francii jsou asistovaná smrt i eutanazie stále nelegální.
Ačkoli Causseová neměla žádnou smrtelnou nemoc, trpěla několika vážnými onemocněními. Dvacet let se potýkala s nemocí oslabující její kosti. Její odchod byl natočen a uveden ve švýcarské televizi v roce 2010. Jednalo se o první asistovanou smrt vysílanou v televizním vysílání švýcarské televize v Curychu.
U svého odchodu byla obklopena láskou a podporou své partnerky Nicole Farnyové a své blízké přítelkyně. Zemřela za zvuku hudby, kterou zbožňovala. Byla zpopelněna a její popel byl rozptýlen nedaleko její rodné vesnice na hřbitově Montvalent v Lotu.
Věřím, že se najde hodně podobných příběhů i u nás v České republice, kde je dobrovolná smrt zatím nelegální, i když hodně lidí by si přálo odejít důstojně. Zejména lidé, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí a život pro ně už ztratil smysl. Toto téma se objevuje stále více v médiích po celém světě, veřejnost o smrti začíná uvažovat a civilizované země se postupně snaží dobrovolnou smrt legalizovat.