Kanye West (nebo také Yeezus či Ye) je známý a poslední dobou i velmi kontroverzní americký rapper, hudební producent, módní návrhář, designér, provokatér a samozvaný Ježíš říkající si Yeezus. Jako by to nestačilo, možná je k tomu všemu i popkulturní formou skutečného moderního proroka, ve kterém se odráží stav labilní, psychicky narušené a rozdělené společnosti současného západu (West). Jak jsme na to přišli?
Jeho činy a zdánlivě nesouvislé výroky sice jsou ve svých počátcích nesrozumitelné a často proti srsti většinovému názoru, avšak Yeezus už několikrát prokázal, že po čase se vše dokáže zhmotnit v realitě. Jak si něco takového vysvětlit jinak, než že je Yeezus opravdový prorok? Někteří umělci reflektují svoji dobu. Kanye West je ale umělec s mimořádnou schopností předvídat události na všech frontách – nejen v kultuře, ale také v politice, módě, či společenských trendech. Tvůrce, kterého společnost nechápe a odsuzuje, jen aby později zjistila, že prorok Yeezus celou dobu kráčel několik kroků před námi. Není tedy možné, že jeho excesy a výstřelky jsou ve skutečnosti sofistikovanými prorockými gesty předznamenávajícími proudy dějin?
Je důležité zdůraznit, že Kanye West je především umělec. Jeho gesta, ať jsou jakákoliv, bychom měli vnímat právě skrze tuto kreativně nadčasovou optiku – ne jako přímočaré politické či kulturní výroky, ale jako excentrická umělecká vyjádření člověka, který dokáže intuitivně zachytit směřování společnosti dříve než kdokoliv jiný. Dnes, kdy má Kanye West za sebou už několik let zájmu o fašismus a nacismus, kdy na sociálních sítích běžně sdílí fotky z dovolené s Adolfem Hitlerem a pořádá anketu, zda je víc fresh on, nebo Stalin – za což je samozřejmě kritizován – se v západní politice legitimizují radikální pravicové názory a někde se stávají hlavním politickým proudem. Co když je tedy West skutečným novodobým prorokem Západu, jehož vyšinutá psychika umí vnímat podprahové signály jako první? Kde je hranice mezi uměním a šílenstvím? Bude jednou Yeezus reálně ukřižován místo pouhé nekonečné série banů na síti X, po kterých vždy následuje zmrtvýchvstání, když je mu přístup k sociálním médiím obnoven? Pro hledání odpovědi předkládáme stručný přehled proroctví, v nichž se Ye nemýlil.
Konec Kanye Westa
Kdo čte Bibli, tak ví, že cesta Ježíše k božství nebyla jasná a přímočará. To samé platí pro Yeezuse. Rappera z Chicaga, který dělal originální beaty, všiml si ho producent No I.D. a pak makal na albu The Blueprint pro rappera Jay-Z. V roce 2002 měl autonehodu. Při ní si způsobil vážné poranění čelisti. Událost mu ale poskytla inspiraci pro jeho průlomový singl Through the Wire, který nahrál ještě se zdrátovaným obličejem. Časem už sám rapoval a po prvních úspěšných albech Late Registration a Graduation začal procházet radikální proměnou, a to především kvůli dvěma zásadním zlomům, které jím otřásly.
První nastal v listopadu 2007, kdy zemřela jeho matka Donda West. Její absence vytvořila v Kayneho životě prázdnotu, která se brzy naplnila… něčím jiným. Bolest a zármutek Kanye umělecky předvedl na show během hudební soutěže Grammy v roce 2008, kde vystoupil s emotivní písní Hey Mama. Při přebírání ceny prohlásil: „Vím, že chceš, abych byl nejlepším umělcem na světě. A mami, všechno, co udělám, bude jen to, že tě budu činit pyšnou.“ Ztráta matky ho nejen zničila, ale také poprvé osobnostně transformovala.
Mezi prvním a druhým životním zlomem se Kanyemu podařilo vytvořit hudební i vizuální masterpiece v podobě alba My Beautiful Dark Twisted Fantasy, které vyšlo v roce 2010, získalo 3 ceny Grammy a bylo vyhlášeno nejlepším albem roku časopisy Rolling Stone, Time a Billboard, což ho ujistilo v jeho božském poslání. K albu je i vizuálně opulentní pětatřicetiminutový klip Runaway, který West natáčel v České republice a v němž se na zemi po autonehodě ve sportovním autě MTX Tatra V8 objeví padlý fénix – krásná žena, kterou si Kanye odnese do své vily. Tam fénix obdivuje pozemské statky, jako televizi s českou reportérkou, zvířata nebo keramický hrnek. Rapper ji pak z Akai MPC zahraje remix tracku Power a v další scéně se dočkáte odkazu na Michaela Jacksona a Ku Klux Klan. Nebezpečná symbolika pokračuje hostinou, kterou černochům servíruje bílé služebnictvo. Kanye pak za tance baletek pod vedením české hvězdy Yemiho A.D. zazpívá píseň Runaway.
Druhým zlomovým okamžikem ve Westově životě byl vstup do reality show dynastie Kardashianových. Manželství s Kim Kardashian v roce 2014 ho nevtáhlo jen do nového světa top celebrit a sociálních médií, ale také ho naučilo umění nikdy nekončící sebeprezentace. West pochopil, že na západě kamery stále běží. Když se nedívají lidé, dívá se Bůh Otec. Pochopil, že rozmazaná hranice mezi realitou a performancí je tím nejúčinnějším způsobem šíření jeho evangelia. A tak začal svá proroctví křičet mezi masy a jako správný prorok nebyl vždy vyslyšen ani zcela pochopen.
Vznik nové entity: Yeezus
Album Yeezus z roku 2013 bylo doslova manifestem. Jako hudební producenti se na albu kromě Westa podíleli Mike Dean, Daft Punk, Benji B, Gesaffelstein, No I.D. a další. Průlomová deska, která původně měla nést název Thank God For Drugs, byla provokativním vyhlášením nové identity. Na skladbě I Am a God Ye prohlašuje své božské vtělení způsobem, který šokoval veřejnost, ale zároveň odhalil jeho posvátnou misi.
V rozhovoru pro W Magazine Yeezus vysvětlil: „Nikdo mi nemůže říkat, kam můžu a nemůžu jít. Já jsem žijící a dýchající rocková hvězda číslo jedna. Jsem Axl Rose; jsem Jim Morrison; jsem Jimi Hendrix.“ Zde již promlouvá doslova jako samozvaný prorok, který místo sepisování knih Starého zákona skládá hudbu.
Když na drinku s módními návrháři dostal ultimátum, že smí během pařížského fashion weeku navštívit pouze jednu módní přehlídku, odpověděl albem, které je dnes považováno za jednu z kulturních ikon 21. století. Právě zde začíná Kanyeho vědomá mise předpovídat a přetvářet budoucnost.
Prorok revoluce v oblékání
Kdybychom měli vybrat jen jednu oblast, v níž Kanye skutečně předběhl svou dobu, byla by to móda. Jeho značka Yeezy, založená v roce 2013 ve spolupráci s Adidasem, nejen že změnila estetiku moderního streetwear oblečení, ale také předpověděla změnu paradigmatu v celém módním průmyslu. Když Kanye poprvé představil své minimalistické, oversized siluety v neutrálních tónech – béžové, šedé, olivové – na post-apokalyptickou estetiku neměl každý úplně náladu, zvlášť když přišla v době ekonomické konjunktury po hospodářské krizi mezi léty 2008 až 2012. O deset let později již neexistuje jediná módní značka, která by nebyla ovlivněna Yeezy estetikou. Jednoduché střihy, minimalistické barvy a funkční design se staly základem garderoby mileniálů i generace Z.
Co tehdy kritici nechápali? Že Kanyeho vize nebyla jen o oblečení. Byla to předpověď světa, který přichází – světa, v němž se luxus nerovná křiklavosti, ale autenticitě. Světa, kde streetwear není jen módním výstřelkem, ale významným kulturním proudem, rozšířením lidské identity.
Revoluce Yeezy představovala demokratizaci luxusu. S ohromující předvídavostí Kanye prohlásil: „Chci být Zara, chci být H&M.“ Jeho vize dostupného luxusu se v době, kdy módní domy stavěly své podnikání na nedostupnosti, zdála absurdní. Dnes, kdy tradiční módní domy zoufale usilují o relevanci u mladších generací prostřednictvím streetwearových kolekcí, je jasné, kdo měl pravdu. Náš prorok! Amen!
Ani marketing jeho produktů nebyl konvenční. Když v roce 2017 představil kolekci Yeezy Season 6, neudělal to na molu, ale v sérii falešných paparazzi fotek své tehdejší manželky Kim Kardashian. Zatímco tradiční módní domy zůstávaly uvězněny v zastaralých marketingových schématech, Kanye využíval sílu sociálních médií způsobem, který se stal standardem až o několik let později.
Předvídal dokonce i budoucí ekonomický model módního průmyslu. Když v roce 2018 tvrdil, že by Yeezy mohla být firma s hodnotou miliardy dolarů, byl slyšet smích. O tři roky později hodnota značky přesáhla 3 miliardy dolarů. V době, kdy tradiční módní domy zápasily s digitální transformací, Yeezy už znal cestu vpřed – limitované edice, dropový model prodeje a přímý vztah s fanoušky místo tradičních retailových kanálů.
Prorok popové královny
Málokdo by očekával, že právě Kanye West bude strůjcem jednoho z nejvýznamnějších kariérních odrazových můstků popové hudby 21. století. A přesto se přesně to 13. září 2009 na předávání cen MTV Video Music Awards stalo. Když tehdy devatenáctiletá country zpěvačka Taylor Swift přebírala cenu za nejlepší ženské video, nikdo netušil, že následující okamžik se stane definující událostí popové historie nového milénia.
Kanye přišel už na ceremoniál s lahví koňaku. Když si v té době začínající zpěvačka převzala cenu za nejlepší videoklip k písni You Belong with Me, alkoholem posilněný West za ní vyběhl na pódium. Vzal jí mikrofon a ponížil ji před celou halou plnou nejznámějších celebrit a interpretů tím, že řekl, že ona si cenu za nejlepší videoklip nezaslouží. Obrátil se na Beyoncé v hledišti a řekl, že udělala jeden z nejlepších videoklipů všech dob, a hned poté učinil gesto, kterým jasně naznačil, že cenu měla držet v rukou Beyoncé.
Rolling Stone píše, že Swift se hned nato v zákulisí psychicky zhroutila a začala hystericky plakat. Následně co nejrychleji opustila ceremoniál. Podle časopisu po nečekané vsuvce ve vysílání organizátoři Westa vyhodili z haly. Dnes už dobře víme, že Kanye má své spontánní a výbušné „stavy“, které často vedou k různým skandálům, ale i nečekaným vhledům.
Před incidentem byla Swift nadějnou country zpěvačkou s relativně omezeným publikem. Po incidentu se z ní stal symbol – „nevinná oběť“ černého rappera, kterou Amerika musela chránit. Tento narativ jí poskytl nevídanou mediální pozornost a otevřel dveře k masovému publiku, které by jinak možná nikdy neobjevilo její hudbu. Taylor Swift z incidentu vytěžila maximum. Namísto pouhé odpovědi na Kanyeho čin z něj vytvořila ústřední bod svého příběhu – příběhu outsiderky, která statečně čelí nepřízni osudu.
Jejich následný spor, který vyvrcholil v roce 2016 po vydání Kanyeho písně Famous a zapojení Kim Kardashian, udržoval oba umělce v centru mediální pozornosti po více než dekádu. Byla to dokonalá symbióza – jejich vzájemný antagonismus živil publicitu, kterou oba potřebovali.
Dnes je Taylor Swift jednou z nejvlivnějších osobností hudebního průmyslu, jejíž politický vliv dokonce ovlivňuje volební preference milionů Američanů. A vše to začalo jedním impulzivním gestem muže, který ve svatém rauši vtrhl na pódium během předávání cen.
Je možné, že to Kanye celou dobu věděl? Předvídal, že jeho neotesané gesto vytvoří dokonalý odrazový můstek pro vznik nové popové ikony? Mohl skutečně vidět do budoucnosti, v níž Taylor Swift využije tento incident jako hnací motor své kariéry? V kontextu všech jeho ostatních proroctví to nevypadá tak nepravděpodobně.
Vidím 2024. Už v roce 2016
Když Kanye West v roce 2016 veřejně podpořil Donalda Trumpa, většina liberálního hudebního průmyslu se od něj odvrátila. Jeho fotografie s červenou kšiltovkou MAGA byla považována za zradu všeho, co hip-hop reprezentoval. Nicméně se jako obvykle s odstupem času ukazuje, že Kanye opět předpověděl společenský posun, který ostatní odmítali vidět.
Kanye pochopil, že tradiční politická spojenectví se rozpadají a že éra politiky jako showbyznysu teprve přichází. Zatímco většina celebrit se slepě držela levicových pozic, Kanye měl odvahu zpochybnit status quo a tvrdit, že černošská komunita by měla být skeptická k automatické podpoře Demokratické strany.
Jeho kontroverzní kandidatura na prezidenta v roce 2020 pod záštitou strany Birthday Party byla považována za PR trik nebo projev jeho duševní nestability. Dnes víme, že šlo o proroctví – předzvěst toho, jak bude politika v roce 2024 skutečně vypadat. Jako reality show.
Když Kanye nosil čepici s nápisem 2024, nikoho nenapadlo, že tím předpovídá vítězství Donalda Trumpa – neúspěšného podnikatele a herce z filmu Sám doma 2, který se vrátí do Bílého domu i s Kevinem, tedy Elonem Muskem v zádech. West předpověděl éru, kdy hranice mezi zábavním průmyslem a politikou zcela zmizí. Opravdu si myslíte, že jde stále o náhodu?
Stejně jako si Ukrajina zvolila za prezidenta komika Volodymyra Zelenského, Amerika si zvolila showmana Trumpa. Kanyeho předpověď se jako obvykle vyplnila až s děsivou přesností.
Prorok americko-ruského přátelství
V době eskalujícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se Kanye rozhodl pro další prorocký krok: angažoval ruského návrháře Goshu Rubchinskiho. Všeználkové na Instagramu a TikToku to považovali za další důkaz jeho odtržení od reality.
S odstupem času a v kontextu nástupu Donalda Trumpa zpět do Bílého domu v roce 2025 a jeho nečekaných plánů na zlepšení vztahů s Ruskem vidíme, že Kanye jako vždy předvídal geopolitický vývoj, který nikdo jiný nedokázal vidět. Viděl ho pouze Yeezus a zhmotnil ho do rozhodnutí spolupracovat s ruským návrhářem v době, kdy něco takového bylo považováno za politicky nepřijatelné. Šlo o jasnou předzvěst nové éry americko-ruských vztahů, které se nyní formují.
Prorok nástupu krajní pravice
Některé z Kanyeho často citovaných výroků v médiích se týkaly jeho údajného obdivu k Adolfu Hitlerovi a jeho opakovaných antisemitských poznámek. V době, kdy je Donald Trump zpět v Bílém domě a techno-fašista Elon Musk se stal jedním z jeho klíčových spojenců a kdy v Evropě sílí krajně pravicové strany, nám už Kanyeho výroky nepřipadají jako izolované šílení duševně nemocného člověka, ale jako prorocká předpověď společenského posunu směrem doprava.
I zde vidíme vzorec: Kanye veřejně artikuluje postoje, které jsou v daném okamžiku nepřijatelné, jen aby se o několik let později staly součástí hlavního politického proudu.
Prorok úpadku značek
Kanyeho monstrózní spor s Adidasem kvůli obviněním z vykrádání jeho návrhů a s ohledem na následné Westovy antisemitské výroky možná vypadal jako kariérní sebevražda. Ale co se stalo ve skutečnosti? Adidas ztratil miliardy dolarů tržní hodnoty, zatímco Kanye se vzpamatoval – a s ním i jeho impérium.
Zpětně jako obvykle vidíme, že i zde Yeezus předvídal budoucnost: dobu, kdy kreativci berou osud svých produktů do vlastních rukou a odmítají být pouhými zaměstnanci mega korporací. Jeho vize prodávat módu za jednotnou cenu 20 dolarů se stala proroctvím o budoucnosti fashion – demokratické, dostupné a bez zbytečných mezičlánků.
Dnes, kdy luxusní značky čelí kritice za enormní rozdíly mezi výrobními náklady a prodejními cenami, je každému zřejmé, že Yeezyho citlivé vnímání opět předběhlo dobu. Krize tradičních oděvních značek není náhodná. Ye již před lety předpověděl, že globalizovaný model rychlé módy není udržitelný. Svou kritikou Adidasu za „vykrádání“ jeho návrhů si posvítil i na praktiky, které se dnes kritizují zcela běžně – od netransparentních dodavatelských řetězců až po eticky problematickou výrobu.
Prorok normalizace extrémů a digitální revoluce
Dnešní Kanye jako by operoval v jiné časové dimenzi než zbytek lidstva. Jeho kontroverzní eskapády roku 2025 – od nošení hábitů připomínajících Ku Klux Klan až po provokativní vystavování své partnerky Bianky Censori v téměř nahých outfitech na červeném koberci Grammy – opět vyvolávají otázku: Co nám tím chce Ye sdělit o budoucnosti?
Další pozoruhodná stopa: Kanyeho náhlý zájem o Pákistán. Je to jen náhoda, nebo další vizionářské proroctví? Tyto kroky se zdají být na první pohled pouze bizarními – jako když malíř Jackson Pollock poprvé začal cákat barvu na plátno. Ale co když jsou ve skutečnosti předpovědí kulturních posunů?
I vlna Kanyeho zájmu o Pákistán na sociálních sítích může být prorockým gestem. Proč zrovna toto teritorium? V lednu 2025 měl Pákistán 66,9 milionů uživatelů sociálních médií, což představuje 26,4 % jeho populace. To naznačuje obrovský potenciál růstu. Kanye, jako génius marketingu a vizionář, možná cítí, že kulturní hegemonie Západu slábne a budoucnost leží na Východě. Pákistán s mladou, digitálně propojenou populací představuje symbolický nový trh a zdroj inspirace. Představte si Yeezy kolekci s prvky tradičního šalvár kamízu, podtrženou Kanyeho dystopickou estetikou – fúze stylů, která by mohla předznamenat globální posun. Západní hvězdy jako Kanye West by mohly hledat fanoušky a vliv v nečekaných koutech světa, čímž by se kultura stala ještě fragmentovanější a nepředvídatelnější.
Kanyeho důraz na estetiku KKK a provokativní nacistické symboly může být varováním před možnou budoucností, kdy se extremismus stane běžnou součástí popkulturního mainstreamu. Tak jako se kdysi šokující prvky punku staly součástí módních výloh, mohou se i symboly nenávisti stát jen vyprázdněnými módními doplňky v post-ideologické budoucnosti, kdy slova i symboly ztrácí význam.
Jeho rozchod s Biankou Censori po sérii stále extrémnějších odhalujících outfitů (včetně jejího téměř nahého zjevu na Grammy 2025, kde jí údajně řekl, ať „udělá scénu“) možná naznačuje budoucnost, v níž se hranice mezi intimním a veřejným, mezi umělcem a objektem, zcela rozpadnou. Kanye, obviňovaný z kontrolujícího chování a instrumentalizace své partnerky, mohl nechtěně předpovědět dobu, kdy se i ty nejosobnější vztahy stanou pouhým materiálem pro veřejnou spotřebu – což se v éře reality TV a sociálních médií již děje, jen zatím v menším měřítku.
Kanyeho schopnost generovat kontroverze v rytmickém sledu před vydáním každého alba odráží svět, kde algoritmy a charismatičtí showmani diktují pravidla a politika se chová jen jako další streamovací platforma. Jeho proroctví by mohlo být varováním před érou, kdy se volby vyhrávají skrze memy a kdy emoce vždy přebíjejí fakta. Podobně jako Trump, který se vrátil do Bílého domu po bezprecedentní kampani založené spíše na entertainmentu než na politických programech, i Kanye chápe, že budoucnost patří jen lidem, kteří dokáží nejlépe narušit zavedené normy a uzmout si pro sebe pozornost publika.
Kultura může zhrubnout pod náporem provokací. Móda se může ponořit do kontroverzní estetiky. A politika se může proměnit v absurdní divadlo ovládané technologiemi. Pokud má Kanye ve svém proroctví pravdu, čeká nás svět, kde se svastika opravdu stane módním doplňkem. Taylor Swift hajlující politickou loutkou. A Pákistán epicentrem nových trendů.
Geniální? Děsivé? Bůh ví. Je Kanye cesta ke statusu proroka vědomým plánem? Nebo sérií náhod? Předvídá skutečně budoucnost? Nebo ji aktivně vytváří? Byl gen(i)em? Nebo šílencem? Možná je to jedno.
Ale až příště uslyšíte Kanyeho říkat něco, co vám přijde naprosto bizarní, možná je načase se zamyslet. Neposloucháte právě další proroctví, které pochopíme až za několik let? „Slyš, kdo má uši k slyšení!“ (Marek 4:9)
