Smrtelník je názorová platforma, která studuje smrt a nesmrtelnost.
Avšak zatímco s nesmrtelností je to snadné a o různé trendy a vědecké studie ohledně prodlužování života se zajímá každý, mluvit o jeho konci je mnohem těžší. Proč řešit něco tak pochmurného? My se domníváme, že pro to existuje velká řada dobrých důvodů. V první řadě smrt není pochmurná. Nemít dobrý vztah se svou konečností je pochmurné. Pouze v kontextu vlastní konečnosti začíná člověk opravdu vážně uvažovat o svém údělu, poslání a odkazu. Smrt je limitou všech pozemských věcí a vrcholem civilizovanosti je právo člověka odejít po svém.
Tzv. „longevity“ je dnes nesmírně populární téma. Avšak pokud se vědě podaří „hacknout“ proces stárnutí a budoucí medicína bude schopná opravovat lidské tělo prakticky navždy, právo na bezbolestný, důstojný a dobrovolný odchod z tohoto světa (za přesně stanovených podmínek) musí být logickou součástí těchto změn. Nemyslíme si, že by takovou volbu udělala většina lidí. Ale jde o to vědět, že existuje taková možnost. A v právním systému České republiky bychom ji měli zakotvit hned, jako to udělalo mnoho jiných vyspělých zemí kolem nás. Alespoň pro každého, kdo nesnesitelně trpí nebo má nevyléčitelnou letální diagnózu. Není na co čekat.
Chcete vědět víc? Přečtětě si výběr z našich článků o smrti a nesmrtelnosti, které doporučuje naše redakce.
Eutanazie
(v překladu „dobrá smrt“) je obvykle definována jako bezbolestné usmrcení na žádost ‒ tedy se svolením pacienta, který obvykle trpí vážnou nevyléčitelnou chorobou.
V Česku je z hlediska trestního práva eutanazie protiprávní a je posuzována jako vražda (§140) se sazbou od 10 do 18 let.
Kromě eutanazie, kterou provádí třetí osoba ‒ obvykle zdravotnický odborník ‒, ve světě existuje ještě tzv. asistované sebeusmrcení („assisted suicide“), které se liší tím, že finální akt vedoucí ke smrti pacienta (např. vypití smrtícího nápoje) musí vždy vykonat pacient sám, což řeší mnoho morálních, etických a filozofických otázek spojených s tímto tématem.
V mnoha zemích je legální výhradně asistované sebeusmrcení (např. Švýcarsko, Nizozemsko, Kanada).
- Věříme v potřebu detabuizovat smrt i téma umírání.
- Věříme, že přemýšlet o dobré smrti je základem pro dobrý život.
- Věříme, že je nezbytné opustit konvenční pohled, že smrt = vždy zlo, život (i kompromisní a zcela nedůstojný) = vždy dobro.
- Věříme, že pokud nějaký pacient trpí strašným způsobem, jeho život se stává nesnesitelným, a proto žádá, aby bylo zkráceno jeho utrpení, je morálně přípustné, aby mu bylo vyhověno.
- Věříme, že lidská bytost má mít autonomii, jak naložit se svým osudem, a to i ve svých posledních chvílích. Představy dané osoby o tom, zda a za jakých okolností má její život pro ni dostatečnou cenu, a co je pro ni naopak nedůstojné, je třeba v konečné instanci ponechat na ní, pokud tyto představy vyjadřuje koherentním a racionálním způsobem.
- Věříme, že možnost svobodné volby ohledně ukončení života je důležitým prostředkem k důstojnému životu, a to i v případě, kdy se dobrovolný odchod ze světa nezvolí. Sám respekt ke svobodné volbě člověka ohledně jeho vlastní existence je pro mnoho lidí velkým přínosem.
- Věříme, že právo na asistovanou smrt má být právem ústavním…
- … a že co je dovoleno našim zvířecím společníkům ‒ tedy bezbolestný odchod ze světa v kritických chvílích ‒, má být umožněno i člověku.
- Věříme, že důstojná, naplánovaná a bezbolestná asistovaná smrt představuje nakonec v běhu věcí dobrou událost, v mnoha situacích i akt milosrdenství.
- Věříme, že by nikdo neměl být nucen zůstávat na Zemi déle, než sám chce (za předpokladu, že je takové přání vysloveno dobrovolně, opakovaně a svéprávně).
- Věříme, že by i v České republice mělo vzniknout specializované neziskové zařízení typu Dignitas, které by zprostředkovalo profesionální asistované a bezbolestné ukončení života vybraným jedincům, avšak za mnohem menších finančních nákladů než v západních zemích.
- Věříme, že poslední rozloučení má být promyšleným přechodovým rituálem, který je důležitý zejména pro pozůstalé.
- Nebojíme se radikálního vyznění našich názorů, protože usilujeme především o širší společenskou diskuzi na toto téma.
Německý Spolkový ústavní soud 20. 2. 2020 dospěl k závěru, že součástí práva na lidskou důstojnost je i právo svobodně rozhodnout o své smrti, a to včetně možnosti rozhodnout se zemřít za pomoci třetích osob. Lidská důstojnost je nedotknutelná a musí být respektována a chráněna veškerou státní mocí.
Český parlament zatím podobné návrhy neschválil. Podpora veřejnosti ale narůstá. Podle zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR z roku 2023 souhlasilo s uzákoněním eutanazie 73 procent Čechů, což je nejvíce od roku 2007, kdy se centrum na tuto otázku začalo ptát. Neexistuje snad žádné jiné téma, které má tak zásadní podporu v české společnosti a které zákonodárci zároveň dlouhé roky zcela ignorují.