Ve Velké Británii se v současnosti vede intenzivní debata o legalizaci asistované sebevraždy. Návrh zákona s názvem Terminally Ill Adults (End of Life) Bill má naplánováno druhé čtení na 29. listopadu 2024. Aktuálně se k návrhu nesouhlasně vyjádřila katolická církev. Biskupové ve svém prohlášení píší, že skutečný soucit znamená péči a doprovázení lidí, zejména v době utrpení. „Lidé, kteří trpí, potřebují vědět, že jsou milováni a ceněni. Potřebují soucitnou péči, nikoli asistenci k ukončení svého života,“ uvádějí biskupové. „Paliativní péče s odbornou úlevou od bolesti a kvalitní lidskou, duchovní a pastorační podporou je správným a nejlepším způsobem péče o lidi na konci života.“ Biskupové také upozorňují na zkušenosti z jiných zemí, kde byla asistovaná sebevražda legalizována. V Belgii, Nizozemsku, Kanadě a některých částech USA došlo k rozšíření kritérií pro asistovanou sebevraždu, což podle nich potvrzuje obavy z možného zneužití takové legislativy.
Barbara Nawratowiczová, významná polská umělkyně, podstoupila ve Švýcarsku eutanazii, což otřáslo Polskem a znovu otevřelo debatu o její legalizaci. Nawratowiczová byla známá svým nezávislým postojem a životem podle vlastních pravidel. Její příběh zdůrazňuje otázku důstojnosti při umírání a měnící se postoje Poláků k této citlivé problematice. V současnosti se v Polsku pro zavedení eutanazie přiklání stále více lidí, včetně části zdravotníků.
Včerejší konference WIRED Beyond 2024 kromě jiného hostila přednášku buněčného biologa Adama Obra s názvem Longevity: Návod na prodloužení nejlepších let našich životů. Zkraje nejprve vyvrátil upínání se k doplňkům stravy, které mám ve velkém vnucují prodejci i influenceři – z vědeckého hlediska totiž na jejich účinnost ještě nemáme žádná dlouhodobá data. Jádrem přednášky pak bylo doporučení tří věcí na prodloužení aktivního života. Za prvé: spát jako miminko – to neznamená přehnaně dlouho, ale kvalitně. Za druhé: hýbat se, co to jde. „Například cvičení hlubokého dřepu vám pomůže k tomu, abyste v osmdesáti letech pohodlně vstali ze záchoda.“ Jako třetí doporučení uvedl být v psychické pohodě a udržovat mezilidské vztahy. „Nezapomněl jsem na nějaké doplňky stravy?“ ptal se na závěr. „Ne, nezapomněl.“
Dnes hraje umělá inteligence stále větší roli v oblasti dlouhověkosti, přičemž trh s AI v medicíně má do pěti let narůst na 148,4 miliardy USD. Článek na Lifespan.io zkoumá klíčové oblasti, kde AI přináší pokroky. Patří mezi ně například analýza zdravotnických dat, diagnostika, objevování léků, a dokonce podpora duševního zdraví. V oblasti dlouhověkosti se AI uplatňuje v senolytických terapiích, genové terapii, imunoterapiích a personalizované péči zaměřené na dlouhověkost. Tyto technologie zrychlují výzkum, zlepšují přesnost léčebných metod a mají potenciál zásadně změnit náš přístup ke stárnutí a zdravotní péči.
Pro některé lidi by možnost důstojného odchodu byla svobodnou volbou, kterou by si přáli mít. Smrtelník otevírá prostor pro diskuzi o důstojném konci života, a nabízí pohledy těch, kteří se tímto tématem sami zabývají jako je například Petr Bartheldi, který byl hostem posledního dílu našeho podcastu. Na webu CNN Prima News najdete aktuální článek, který přináší silné osobní příběhy a upozorňuje na potřebu otevřeně hovořit o tom, co pro nás znamená skutečně žít, a jak si každý z nás představuje poslední rozloučení.
„Pohřeb je příležitostí doříct věci, které jsme nestihli, nemohli nebo nám přišly příliš banální,“ říká Oleg Vojtíšek, zakladatel Pohřebních průvodců, v rozhovoru pro DVTV. Vyzývá nás, abychom se smířili s vlastní konečností, což může být klíčem hodnotnějšímu životu, ve kterém nás neovládají malichernosti. Podle něj totiž kontakt se smrtí přináší nový pohled na to, co je skutečně důležité. Jeho slova nám připomínají, že přijetí vlastní smrtelnosti nás může nejen připravit na závěr života, ale také nám otevřít oči k lepšímu porozumění a ocenění přítomnosti. Celý rozhovor s Olegem Vojtíškem najdete na DVTV.
Smrtelník se objevil v reportáži pořadu Střepiny na obrazovkách TV NOVA, kde se vyjádřila i moderátorka našeho podcastu Karolina Sadílková. V posledním díle podcastu Smrtelník byl hostem Petr Bartheldi, invalidní důchodce, který již několik let usiluje o právo na důstojný odchod. V reportáži promluvili i předsedkyně zdravotního výboru Zdeňka Němečková Crkvenjaš, mluvčí české lékařské komory Michal Sojka, senátorka MUDr. Věra Procházková, která byla také hostem druhého dílu podcastu Smrtelník nebo paní Hana Frištenská, která v Německu vyprovázela na poslední cestě svou letitou kamarádku. Na celou reportáž se můžete podívat zde.
Během období Dušiček se na hřbitovech setkávají celé rodiny, které vzpomínají na své předky a blízké, přinášejí na hroby květiny, věnce a svíčky. Pro část lidí může být tento rituál přežitkem, zároveň pro ně nemusí být příjemné potkat jiné členy rodiny, a tak hledají jiné způsoby k introspekci a vzpomínání na zemřelé. „Je neadekvátní, že ze vzpomínky na blízké lidi, kteří umřeli, najedou děláme povinnost.“ Více v zajímavém článku na Aktuálně.cz.
Pokud máte během letošního období Dušiček volný čas a přemýšlíte nad tím, co si večer pustíte v televizi nebo na nějaké streamovací platformě, máme pro vás tip na dokumentární sérii, která vás provede samotnou hranicí mezi životem a smrtí. Cyklus Brána smrti z dílny České televize, dostupný na iVysílání, je sice přes 10 let starý, ale ve svém komplexním pohledu na smrt a její souvislosti je stále nepřekonaný. Série pod taktovkou scénáristy a režiséra Viliama Poltikoviče se na téma smrti dívá systematicky z mnoha úhlů – od historického vnímání smrti napříč staletími přes kulturní perspektivy v různých společnostech až po současné přístupy k umírání a paliativní péči.
Tvůrci podnikli několik cest do různých koutů světa a podařilo se jim zachytit autentické výpovědi lidí z mnoha kultur, které jsou prolínány s odbornými pohledy specialistů z oblasti medicíny a etiky, ale i obyčejných lidí, kteří byli na prahu smrti. K tématu se tak vyjadřují například Stanislav Grof, psychiatr Raymond Moody, neurolog Vladimír Línek, dalajlama nebo pracovníci různých klinik. Za pozornost určitě stojí minimálně pátý díl nazvaný Strach, který otevírá téma klidného umírání a eutanazie.
Celkově nechybí ani hluboké filozofické úvahy o smyslu života, přirozeném lidském cyklu, jehož součástí smrt je, a výpravy do fenoménu posmrtného života, za což může být série v očích některých diváků považována za spirituální nebo ezoterickou, k tématu to však tak trochu patří. Brána smrti může dnešnímu divákovi vizuálně připadat neatraktivní a zastaralá – přece jen pochází z doby přednetflixovské – ale stále je tento seriál cenným zdrojem informací nebo alespoň příležitostí k zamyšlení.
Na serveru Seznam Zprávy rozebrali nedávno publikovanou studii v odborném časopise Nature Aging, věnující se limitům lidské dlouhověkosti a možnostem dalšího prodlužování života ve spolupráci s moderní medicínou. Vědci si zde kladli otázku, zda je reálné, že dnešní novorozenci budou běžně žít přes 100 let. Dle provedeného výzkumu se ukázalo, že zvyšování délky života, které probíhalo během 20. století díky lékařským pokrokům, se zpomaluje a že dosažení vyšší dlouhověkosti naráží na biologické limity. „Autoři práce své naděje vkládají do pokroku v medicíně. Podle jejich názoru by právě ten mohl prolomit biologické limity našeho těla. Což není zjevně nic jednoduchého, jak naznačuje dosavadní nedostatek pokroku.“ Jak píší autoři ve studii, další revoluce dlouhověkosti mohla vyžadovat nové metody zaměřené na biologické stárnutí, tedy geroterapie, které by zpomalily samotný proces stárnutí, namísto zaměřování se na léčbu jednotlivých nemocí. Studie tak doporučuje přesun pozornosti od tradiční medicíny k inovacím přímo zasahujícím do mechanismů stárnutí.
